„Po první vlně se většina gastroprovozů otřepala, přes léto získala naději a tu jim teď sebrali. A kde není naděje, tak není ani vůle,“ říká známý český lihovarník Martin Žufánek.
Od středy 14. října opět v rámci restrikcí zavírají restaurace, bary, diskotéky… Co to znamená pro výrobce lihovin Žufánka?
Že budeme vyrábět víc na sklad. Což je u alkoholu docela výhoda. Bude to mít možnost delší dobu vyzrávat. Ba ne, to je zlehčování. Je to pro nás hodně velký problém, na gastru jsme závislí.
Jak velká část tvého byznysu tvoří právě gastroprovozy? Třeba v procentech?
V rámci prodejů v České republice je to klidně 70 %. Zbytek tvoří maloobchodní prodeje na eshopu.
Jakou prodejní strategii zvolí Žufánek v nejbližších měsících, aby kompenzoval ztráty ze zavřených gastroprovozů?
K našemu štěstí máme již dvanáctým rokem velmi dobře fungující eshop, který letos udělá 30 % celkového našeho obratu. Jen letos vůbec poprvé v naší historii nasazujeme reklamu na Facebooku a Instagramu. Musíme. Nic nejde automaticky a konkurence je čím dál víc. Víc limitek vyrábět nejde. Navíc u nás ty limitky jsou opravdu limitky. Chystáme třeba jednu speciální vínovici z oranžového vína a té je sotva 60 litrů. Chystáme jeden speciální absint s unikátní etiketou a toho je 400 litrů. V porovnání s desetitisícovými limitovanými edicemi ostatních je to prd.
Věřím ve tvůj zkušený úsudek. Co měla podle tvého názoru vláda udělat, co udělala špatně a naopak – co se jí dá přičíst k dobru?
Vláda měla půl roku se připravit na mnohem horší podzim. Všichni tušili, že tato situace přijde a že bude horší než na jaře. Vezmi si, že před měsícem premiér země na interpelacích řekl, že se o kovidu mluví už dlouho, že je to přeci dávno vyřešené, a že mají raději mluvit o zahrádkářském zákonu. Tohle je dnes již legendární věta, za kterou by měl být vystaven účet ve volbách. Usnuli jsme na vavřínech. Rozmělnění, dovolená v Chorvatsku, včas neuzavřený důl v Karviné, konec roušek, dezinformační weby, názory laiků a druhořadých rádoby-celebrit, to vše vedlo k aktuální gastro stopce. Děsí mě, že si to národ neuvědomuje a nepoučí se z toho. A co se jí dá přičíst k dobru? Nevím, vůbec nevím. Vidím jen ty brutální přešlapy. Vidím ty nabídky komerčních callcenter, které marně nabízí své služby, vidím ty linky na výrobu roušek věnované Tchaj-wanem, které si ani neráčíme vyzvednout, vidím ty dýchací přístroje, na které jsme se všichni skládali a které dodnes leží někde ve skladech, vidím české výrobce respirátorů, kterým není umožněno zásobování nemocnic a institucí. A je mi z toho všeho zle.
Proč podle tebe přistoupila vláda na „zákaz pití alkoholu na veřejně přístupných místech“?
Aby se lidé neshlukovali na chodnících před hospodami a aby výdejní okénka nefungovala jako výčep. Asi jsi viděl ty fotky davů lidí u Národního divadla nebo na Kozí v Brně. Ale to je logické. Lidé ztratili ve vládu jakoukoliv důvěru a nařízení berou jako náhodný sled zákazů tahaných z klobouku.
Dává ti to smysl?
Dává. Ale musel bych vidět a vědět, že jde o něco promyšleného a hlavně podloženého! Epidemiologové z drtivé části vůbec netuší, zda se lidé nakazili v práci, restauraci nebo na chodníku před hospodou. Vše je o komunikaci a neustálém vysvětlování. A to česká vláda neumí. Proto jim nikdo nevěří a každý má tendence omezení ignorovat.
Jak nás a gastroscénu tato omezení změní? Dá se to odhadnout?
Drasticky. Po první vlně se většina gastroprovozů otřepala, přes léto získala naději a tu jim teď sebrali. A kde není naděje, tak není ani vůle. Bude se zavírat, redukovat, omezovat a propouštět. Minulý rok jsi neměl šanci najít kuchaře do restaurace. Teď dáš inzerát a do půl hodiny jich máš dvacet.
Vidíš světlo na konci tunelu?
Ano. Jenže je to zuřivě blikající plně rozjetý vlak.
