Pokud konflikt s Ruskem naruší rozsáhlou zemědělskou produkci v zemi, budou spotřebitelé, kteří již nyní platí za potraviny více, čelit další inflační vlně.
Dokonce i v zemích vzdálenějších od Ukrajiny by spotřebitelé, sedící nad svým talířem, mohli pocítit dopady války. Po dvou covidových letech problémů v dodavatelském řetězci mají světové potravinářské společnosti jen málo nástrojů, jak ochránit zákazníky před dalším zdražováním potravin.
Podle Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (International Food Policy Research Institute) se během tří desetiletí od rozpadu Sovětského svazu stal černomořský region významným dovozcem obilí. Rusko a Ukrajina produkují přibližně třetinu světové pšenice, čtvrtinu ječmene a téměř tři čtvrtiny slunečnicového oleje.
Válka na Ukrajině hrozí výrazným narušením těchto dodávek, pokud boje poškodí přístavy v zemi nebo zabrání výsadbě a sklizni plodin. Nejvíce ohroženy se zdají být země Blízkého východu a sever Afriky, které dovážejí hodně obilí z Ukrajiny, zatímco Evropská unie získává 6,4 % svého celkového dovozu potravin z Ruska a Ukrajiny dohromady. Spojené státy s těmito dvěma zeměmi obchodují s potravinami méně, ale i tak se dá předpokládat, že určité dopady prostřednictvím globálních komoditních trhů pocítí.
Podle IFPRI bylo z Ukrajiny vyvezeno přibližně 80 % loňské sklizně pšenice a další úroda je již zaseta. Výsadba dalších plodin, jako je kukuřice, která má být sklizena letos na jaře, stejně jako sklizeň pšenice vysazené loni na podzim, by však mohla být narušena válkou.
Velcí výrobci potravin, jako jsou Nestlé a Kellogg's, by měli být schopni najít dodávky jinde, protože zejména rostoucí ceny pšenice povzbudily zemědělce k většímu pěstování. Plocha určená k setí ozimé pšenice v USA byla například nejvyšší za posledních šest let. Zásoby obilí jsou však stále omezené. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) by měl poměr celosvětových zásob obilovin k jejich spotřebě, který je bedlivě sledovaným ukazatelem podílu zásob na roční poptávce, letos činit 28,7 %, zatímco před čtyřmi lety to bylo 31,9 %. Ceny rostlinných olejů, jejichž je Ukrajina významným producentem, byly rekordní již před invazí.
Výrobky z obilí, jako jsou chléb a snídaňové cereálie, by tedy opět mohly v supermarketech zdražit. Dražší obilí také zvedá cenu krmení pro zvířata, což následně ovlivňuje ceny masa. Spotřebitelé v mnoha rozvojových zemích se již letos potýkají s dvoucifernou inflací potravin.
Západ se zatím vyhnul sankcím vůči ruské energetice. Pokud se tato politika změní, vyšší ceny zemního plynu, tedy hlavní vstupní suroviny pro zemědělská hnojiva, by rovněž zdražily výrobu a nákup potravin.
Potravinářské společnosti se musely od začátku pandemie před dvěma lety pohotově vypořádat s problémy v dodavatelském řetězci. To by jim mělo pomoci obejít všechny nové překážky, které se jim postaví do cesty. Jejich schopnost chránit zákazníky před další inflací efektivnějším provozem vlastních továren je však po několika čtvrtletích růstu vlastních nákladů na pracovní sílu, dopravu a balení omezená. Bez rychlého ukončení konfliktu na Ukrajině čeká nakupující v supermarketech pravděpodobně další kolo nepříjemného nárůstu cen.
Zdroj: The Wall Street Journal
