Stejně jako špičková zážitková restaurace Hawthorne, kde se odehrává většina děje, je i tato brutální filmová alegorie na elitářství (čti třídní boj) a myšlenkové pochody těch nejlepších šéfkuchařů nemilosrdně soustředěnou a efektní podívanou, která míří rovnou na solar.
Zbohatlíci vůbec prožívají v poslední době v kinech těžké časy. Minulý měsíc je Ruben Östlund nacpal na luxusní jachtu a sledoval, jak se ve filmu "Trojúhelník smutku" navzájem pozvrací. V prosinci je Rian Johnson uzavře do skleněné cibule na soukromém řeckém ostrově a bude sledovat, jak přemýšlejí, kdo z nich je vrah, ve filmu "Na nože: Glass Onion". V "The Menu" je autoři vyvezou "jen" na večeři, ale nudit se rozhodně nebudete, to slibuji.
Zákazníci na zabití
V restauraci Hawthorne, která se nachází na soukromém ostrově v severozápadním Pacifiku, je ke každému jídlu servírována i nemalá dávka šéfkuchařova ega a velmi emotivní přednáška o jeho původu. Král místní kuchyně Julian Slowik (Ralph Fiennes) vládne svému personálu pevnou a tyranskou rukou, a odkaz na to, že pochází odněkud z východní Evropy, jen podtrhuje dlouhou cestu, kterou musel urazit k vytouženému vrcholu. Kdyby tušil, co ho tam čeká, možná by zůstal u grilování hamburgerů.
V jídelně, jen pár kroků od disciplinované armády personálu v kuchyni, čekají nadržení zákazníci, z nichž každý vysázel třicet tisíc korun, aby si mohli užít Slowikova degustačního menu. Jsou mezi nimi mladý gurmet a foodie (Nicholas Hoult) a jeho partnerka Margot (Anya Taylor-Joy), profesionální recenzentka restaurací (Janet McTeer), tři ajťáci (Rob Yang, Arturo Castro a Mark St. Cyr) a vyhasínající filmová hvězda (John Leguizamo). Ten doufá, že se mu podaří uvést kulinářský cestopisný pořad a vrátit se tak do světel ramp. Všichni kromě Margot byli pečlivě vybráni a mají se stát aktéry Slowikovy perfektně promyšlené gastronomické opery.
Od amuse-bouche až po dezert jsou Slowikovy výtvory - a tresty pro strávníky - stále bizarnější a hrozivější. Režie Marka Myloda je v souladu s radostně zlomyslným tónem celého představení a herci se vžili do postav tak nesympatických, že se stáváme ochotnými spoluviníky jejich utrpení, které pro ně šéfkuchař přichystal. Fiennes je báječný v roli muže, který je tak odhodlaný udělat z jídla umění, že zapomněl na jeho samotný smysl; jeho odpor k samotnému vaření a klientům už dávno zabil veškerou radost z práce pro lidi a v kuchyni.
Film ve své úvodní části tak trochu připomíná díla z pera Agathy Christie, naštěstí odnikud nevyskočí Hercule Poirot a nezačne soukromou společnost vyšetřovat. Děj dostane po chvíli rychlý spád a servíruje jeden chod za druhým, takže by to vlastně slavný detektiv neměl ani šanci stihnout.
Třídní boj à la Karl a Friedrich
„Dokonce i tvoje teplá jídla jsou studená,“ uleví si nahlas od srdce Margot, která jako první zpochybní urážku zakomponovanou do každého chodu, kterou svým hostům šéfkuchař přichystal. Slowik, zaujatý její dělnickou svéhlavostí a odvahou vyjádřit svůj názor, je znepokojen: vidí, že je ochotná se s ním pustit do křížku a odmítá některé chody konzumovat. To se samozřejmě od ostatních účastníků večeře nedá očekávat, ti submisivně sedí a hledí na zbožštělého šéfkuchaře s úctou a pokorou. Anebo prostě jen sedí, protože "na to mají".
A právě Margot je klíčem ke všem událostem, které v podniku nastanou - ona totiž nebyla pozvána a jako náhradnice nereprezentuje svět snobů, celebrit a foodies, kteří mají sice doma Paco Jet, ale neumí uvařit ani čaj. Jako jediná odmítá submisivně slintat nad "chlebovým talířem", kde ovšem není žádný chléb, a necítí potřebu se se slavným šéfkuchařem vyfotit. Této abnormality si všimne i vrchní meďačka Elsa, kterou perfektně zahrála thajská herečka Hong Chau. Pokud chcete vědět, co si o vás myslí personál, zaměřte se právě na ni.
Sladká tečka závěrem
Film Menu je černočerný, někdy neohrabaný a na problémy tohoto světa útočí častěji sekáčkem než pinzetou. Přesto jde o perfektní artovou podívanou, která je plná krásných záběrů jídla, odkazů na ty nejlepší podniky světa (schválně, jestli poznáte, odkud pochází dezert) a přesně vystihuje stav špičkové gastronomie.
Na jedné straně stojí tvůrce - umělec - kuchař, který své řemeslo miluje a snaží se uspokojit klienty tak moc, až se vytratí láska k řemeslu a stává se celebritou, za kterou se nechodí pro dobré jídlo, ale pro fotku na Instagramu. Na straně druhé stojí ochota zaplatit za jídlo nesmyslné sumy a potřeba prezentovat svůj status. Být při tom a odškrtnout si další návštěvu věhlasného podniku. Jestli se tyto dva světy míjí nebo protínají, to už nechám k posouzení samotnému čtenáři. Film se možná zaměřuje na vysokou gastronomii, ale jeho srdcem je čistá ryba s hranolky.
A vy si pamatujete, co jste kde jedli?
