Neustálý vývoj dělá z ustavičně se proměňujícího organismu, jakým gin bezesporu je, produkt, který nelze nemilovat. Dá se gin jako takový uchopit? Jistě! Na tisíc způsobů. A další tisícovku pak hledejte v Asii. Tamní giny si zamilujete.
Tolik variací, jako má jeden z nejoblíbenějších destilátů světa, gin, má jenom málokterý produkt v mixologii či mimo ni. Ze všech těch verzí vám minimálně jedna sedne a vy si gin ve vámi preferované formě jednoduše oblíbíte. Hrají na to velké destilérky, i ty malé kraftové. Je spousta způsobů, jak ginem zaujmout, udělat ho jinak, přidat něco navíc, vytvořit wow-efekt. A přesně to se daří výrobcům v Asii.
Vítejte v Asii
Vraťme se do roku 1700, kdy se v Indii poprvé objevuje poprvé Gin&tonic. Britští vojáci právě tam začali proti malárii používat na chinin bohatý tonic, jehož hořkou chuť se snažili překrývat ginem a šťávou z citronu nebo limetky. Tímto jednoduchým způsobem vznikl právě v Asii legendární, obrovsky oblíbený a ještě lépe prodávaný koktejl. Tím, že svět dnes objevuje asijské giny, se pomyslný kruh uzavírá.
Asijské giny, jak jsme je mohli a máme možnost sledovat, měly ve srovnání s Evropou a USA pomalejší nástup. Ze začátku nebylo úplně jisté, zda jde pouze o momentální výkyv pomyslného kyvadla zájmu, bublinu, která rychle splaskne, nebo jestli skutečně sledujeme vývoj a trend. Dnes se již nacházíme v bodě, kdy můžeme druhý z těchto názorů definitivně potvrdit. Dokonce se začaly objevovat i hlasy, že to bude Asie, kdo ve výrobě ginu převezme otěže.
Očekává se, že tržby na asijském trhu s ginem dosáhnou v roce 2023 výše 2,82 miliardy USD. Pracuje se také s předpokladem, že trh meziročně poroste o 6,48 % - což v praxi představuje ve východní a jihovýchodní Asii tržbu 0,62 USD z každého obyvatele, který v průměru vypije 0,1 l ginu.
Všichni známe London dry styl ginů, které nechávají vyniknout především jalovci, jakožto nevyhnutelně základní botanical, bez kterého by gin nebyl ginem. Je to tradice, odkaz, zachování kusu světové historie a kultury. Zde pak navazují giny, které vyzdvihují jiné chutě než jalovec, tradičně se označují jako giny „nového západního" stylu. Výrobci ginů po celém světě už dlouho ochucují svůj destilát kořením a dalšími rostlinnými látkami pocházejícími právě z Asie. Region v tomto ohledu nabírá sebevědomí a v současné době stále více asijských palíren vyrábí gin, který vyzdvihuje původní ingredience, a tím skrze lokální suroviny reflektuje smysl pro konkrétní místo. Tento boom ginů s asijskými příchutěmi vyvolává otázku: Nastal čas pro označení samostatné kategorie?
Nový východní gin?
O co tedy jde? Mnoho lidí hledá u ginu wow efekt, který zaujme na první dobrou. Čím? Může to být netradiční země původu – tak schválně, kolik ginů jste ochutnali z Kanady, Nového Zélandu či třeba Švédska, případně Belgie? Jako druhý argument, proč po novém ginu sáhnout, bývá netradiční surovina použitá při výrobě, která dá výslednému produktu dominantní chuť. Fungují tak třeba rajčata, wasabi či libeček. No a asijští výrobci ginů kombinují oba tyto faktory. Gin z Vietnamu, Japonska či Indie je zkrátka něco nového a zároveň je tu spousta ingrediencí, které známe z asijské kuchyně a chceme je objevit i v ginu. Ruku na srdce, kdo by nemiloval mango, chilli, koriandr, yuzu citrusy, nebo třeba arašídy natolik, aby ho gin s jednou z těchto ingrediencí neoslovil?
Květy, pepř a preciznost
Asijští výrobci využili obrovský potenciál variovat různé botanicals kolem jalovce po svém. A udělali to velmi dobře. S takovým množstvím skvělých ingrediencí, zahrnujícím ovoce, bylinky, květiny a koření, není divu, že i asijské palírny vytvořily mnohokrát geniální verze vlastního ginu. Díky tomu můžeme například v indickém Amrut Nilgiris Indian Dry Ginu najít betelové listy nebo koriandr, vietnamský Saigon Baigur Dry Gin – mimochodem v nádherné lahvi – s sebou nese černý kardamon, citrus Buddhova ruka či lotosové květy, a nesmíme zapomenout ani na jedinečný japonský gin Nikka Coffey Gin, který uvnitř lahve nabízí takové klenoty jako japonský pepř sanšó nebo exotické citrusy juzu, kabosu, amanacu a hirami lemon z Japonska a Okinawy.
Mimo exotické suroviny pomáhá obrovsky stoupajícímu zájmu o asijské giny i několik dalších skutečností. Jednak poslední roky zaznamenáváme rozmach barové kultury v Asii. A ten rozhodně pomohl zvýšit poptávku po ginu a lokálních značkách. Důležitá je také pověstná preciznost výrobců alkoholu a jejich smysl dotahovat věci do nejmenšího detailu – mnohokrát tak nemají problém schovat některé své západní konkurenty do kapsy. V tomto vyniká především produkce z Japonska, které je takovým nepsaným leaderem ginové kategorie v regionu. Mimo to byla část Asie dlouhodobě kolonizována, což dalo palírnám velmi dobrý základ, na kterém staví, a nepochybně existují také jednodušší dodavatelsko-odběratelské kanály.
Asie, respektive Filipíny, se těší také označení největšího ginového trhu světa. Jednak právě odsud pochází nejprodávanější ginová značka světa Ginebra San Miguel a také se zde vypije nejvíce ginu vůbec. Do karet tomu hraje jednak velmi nízká cena ginu a také skutečnost, že gin je zde nedílnou součástí místní kultury. Co ale nás a hlavně asijské producenty ginů zajímá, je americký trh. Ten je pro asijské giny nejdůležitější. Američané asijské giny jednoduše milují. A to ve velkém. A tak se dokonce stalo, že v roce 2020 vláda Spojených států změnila legislativu, kdy mimo standardní velikost 750 ml povolila prodávat také lahve o objemu 700 ml. Zdá se to možná jako banalita, ovšem tímto legislativním krokem se pro mnohé výrobce odstranila podstatná překážka. Jistým způsobem tak potvrdila i do budoucna význam asijských ginů na světovém trhu. Tento boom je stále v podstatě na začátku a do budoucna bude ještě květnatější, voňavější a chuťově zajímavější. Asie má v destilátech, stejně jako v gastronomii, rozhodně co nabídnout. Prozatím pouze přijímáme asijské ginové dědictví a do budoucna jej začneme oslavovat.
