Před sedmi lety opustil dobře placené manažerské místo a odešel k „cirkusu”. Jeho celoživotní koníček, který se motal kolem motorek, aut a veteránů, ho dovedl až k inzerátu na americký karavan Airstream, ze kterého udělal foodtruck.
„Zrenovoval jsem ho a řekl jsem si, že by takovou boudičku mohlo vidět víc lidí. Třeba na festivalech. A pak jsem tenhle docela šílený nápad zrealizoval,” říká majitel pojízdné burgrárny Circus Burger Jiří Nechvátal, který s přestavbou amerických pokladů zatím ještě nekončí.
„Burgery mi ke konceptu ladily nejvíc. Amerika, stará auta. Jsem ale totální kuchařský nemehlo, vařit neumím a všude to říkám. Mám ale jasnou představu, jak by měl dokonalý burger chutnat a vypadat,” říká Jirka a se zaujetím popisuje soulad chutí, vůní i celkové konzistence. „Chutě spolu musí makat hned po prvním kousnutí, něco vás musí okamžitě uchvátit. Třeba modrý sýr, cibulová marmeláda nebo okurkový relish. A hlavně z burgeru nesmí nic kapat!”
Recepty pro Circus Burger vytváří Jiřího bývalá přítelkyně Eva se současnou kuchařkou Lenkou. Jirka se stará hlavně o to, aby karavan na akci dojel, svítil a mohlo se začít vařit. Na fesťáku ho ale klidně můžete potkat třeba i u grilu. A protože se Airstreamy vyrábějí z leteckého hliníku, najdete v okénku burgery pojmenované leteckou terminologií, například Business, Hindenburg, Economy, First class nebo ČSA menu, v překladu Český Smažák Avec des frites. „Nejvíc se prodává Business a za ním Economy a Hindenburg. Já osobně mám nejraději Economy právě kvůli kombinaci cibulové marmelády a modrého sýra. Každopádně lidi, co miluji spicy food, jdou automaticky na Hindenburg, pojmenovaný podle vzducholodě, která shořela. A přesně tak jim pak shoří pusa. Už jsme tu viděli i pár slziček, jak to bylo vostrý.”
Kromě stálé nabídky, kam patří také polévka nebo hranolky, najdou zákazníci v bistru i limitovanou edici, která se během sezóny často mění. Na menu se tak mohou objevit neobvyklé burgery, například Louis Blériot se zadělávaným zelím a vinnou klobásou nebo Bayern Burger s bavorskou sekanou a bramborovým restem. Pak také tortilly, trhané maso nebo buchtičky se šodó a vdolky. Hodně věcí jako například kečup nebo majonézu, včetně různých vychytávek tipu cibuláda, vegan burger nebo vegan bulky, si vyrábějí sami. Klasické bulky si nechávají péct u pekaře, maso si nechávají pro sebe bourat.
Lidé víc šetří
A zatímco koncept nabízených jídel zůstává stejný, Circus Burger už zdaleka neuvidíte na akcích nebo ulicích tak často jako dřív. „Práci jsem neopustil ze dne na den, bistro bylo jen víkendový přivýdělek, pak nás to začalo bavit, vydělávali jsme a já nechtěl být protivný dědek z korporátu, tak jsem odešel. Jenže měsíc na to přišel covid a všechno bylo jinak.”
Covid sice americký stříbrňák s pár krvácejícími ranami přežil, ale podle Jirky už se gastro scéna stejně nevrátila do předcovidové doby. „Je znát, že lidé víc šetří, už si nedají burger, hranolky a colu, ale třeba jen hranolky, nebo klidně i burger napůl.”
A tak Jirka zvolnil, vrátil se do běžné práce od pondělí do pátku a s Circus Burgerem vyráží znovu jen na víkendové akce. Nejraději na tematické, které se věnují právě třeba americkým veteránům, pak na svatby nebo soukromé akce, kde je předem jasný výdělek. Od větších festivalů ho také odrazuje systém NFC plateb. „Musíme odvádět v průměru 20 procent tržby. Chápal bych ještě 10 nebo 15, ale takhle musíme zdražit i jídlo a nám pak nedává smysl, že lidé zaplatí drahou vstupenku a ještě se draze nají. A my se nechceme nechat úplně sedřít z kůže.”
Jirka si tak foodtruck nechal jako víkendovou radost a od práce na full time bez předchozích zkušeností lidi spíš odrazuje. „Ono to totiž není jen to krásný stříbrný bistro a pomyslné desetitisícové tržby, které za tím každý vidí. Přívěs se musí přivézt, odvézt, všechno připravit, pak umýt nádobí, připravit se na další den a pořád dokola. A pak do toho třeba týden prší,” popisuje Jirka strasti kočovného gastra a zmiňuje svou povahu nerváka, kdy ho před akcí stresuje všechno od toho, jestli auto vůbec dojede, až po kompletní zásoby surovin. „Jednou jsme dojeli do Brna a neměli maso na burgery. Od té doby mám na checklistu fakt úplně všechno, ale stejně mám pocit, že vždycky něco chybí,” směje se.
Ještě žijeme!
Nezapomíná ale zmínit i přednost foodtrucku, kterou je maximální svoboda a volnost. „Poznáte spoustu lidí, svůj koncept můžete předat v různých částech republiky. Lidi nepřichází k vám, ale vy k nim. To na tom mám rád.” Kromě sezónních akcí by se Jirka rád vrátil i před kancelářské komplexy, dnes vzpomíná na pravidelné zastávky Circus Burgeru před River Business Centre nebo Nagano Office Park. „Chtěl bych ukázat, že ještě žijeme. Měl jsem rád dny, kdy k nám přicházeli stejní lidé, už se těšili, že přijedeme,” popisuje Jirka.
A protože se pořád ještě rád zavírá garáži a obhlíží vrakoviště s americkými fešáky, přibyl k pojízdnému bistru před dvěma lety ještě Airstream z roku 1947, model Liner, který Jirka přebudoval jako chillout prostor, kde si lidé mohou jen posedět, uspořádat romantickou večeři ve dvou nebo firemní večírek či prezentaci. „Když bistro i restauraci postavíme společně někam k lesu, vytvoří se skvělá atmosféra,” popisuje s úsměvem Jirka svůj velký koníček a vede nás do garáže k třetímu pokladu. Tentokrát se Airstream rozhodl přestavět na obytný přívěs, který je po několika letech práce konečně téměř připravený vyrazit do světa. Bude sloužit k pronájmu, kdy s ním zákazníci mohou vyjet třeba na dovolenou. „A kdo by si chtěl užít večer s Airstreamy se vším všudy, může si objednat celou hvězdnou trojku. V jednom jim uvaříme, v druhém pohostíme a ve třetím se krásně vyspí. To bude super,” dodává majitel foodtrucku Circus Burger.
Tento článek je součástí projektu Naděje české gastro scény, kterým velkoobchod Makro ČR ve spolupráci s magazínem VisitChef podporuje talentované profesionály napříč českou gastronomií. Během jarních měsíců vám představíme talentované, kreativní a originální osobnosti z gastro světa. Seznámíte se s kuchaři, cukráři, kavárníky a baristy, kteří jsou na nejlepší cestě stát se špičkou ve svém oboru.
