V mediálním prostoru už nějakou dobu víří téma zavedení tzv. stravovacího paušálu a možného konce stravenek.
Téma je prezentováno z nejrůznějších úhlů pohledu a vyjadřují se k němu odborníci i laická veřejnost. Shodnou se asi na jediné věci. Zavedení paušálu neznamená úplný konec stravenek, ale nevratně změní stávající prostředí a bude mít negativní dopad na gastro sektor.
Neúčelový finanční příspěvek ke mzdě má logicky pro zaměstnance větší atraktivitu než dotovaný oběd. Jakou variantu velké množství z nich zvolí, je asi jasné. Do systému podpory závodního stravování jsou zapojeny 3,3 milionu lidí. Téměř dva miliony se stravují ve firemních jídelnách a zhruba 1,5 milionu v restauracích prostřednictvím stravenek. Stravenky jsou od počátku koncipovány jako motivace k pravidelnému stravování, což stravovací paušál vyplácený formou peněz „na cokoliv“ výrazně změní. Potvrzuje to několik nezávislých průzkumů. Například jen necelých 6 % zaměstnanců bude dále chodit pravidelně na obědy do restaurace. Podle nezávislé studie Institutu oceňování majetku VŠE pro Asociaci malých a středních podniků (AMSP ČR) tím přijdou restaurace a firemní kantýny o 35 miliard korun ročně.
Kam tedy půjdou peníze, které zaměstnanci neutratí v restauracích a závodních jídelnách? A spolu s klasikem se ptáme – Cui bono ze zavedení stravovacího paušálu? Tím, komu zavedení paušálu nejspíš nejvíce vylepší obchodní bilanci, totiž budou obchodní řetězce a prodejny potravin. A ty už si „mnou ruce“ při vidině mnohamiliardového balíku. Kdo naopak zapláče, je také zřejmé.
Podle průzkumu AMSP ČR je v ohrožení až 30 tisíc míst v gastro sektoru. Stejně tak investice do firemních kantýn. Proč tedy se zavedením stravovacího paušálu přichází MF zrovna v této době, kdy je restaurační byznys jedním z nejpostiženějších pandemií koronaviru?
S jiným důvodem, proč nezavádět paušál, přicházejí daňoví experti. Hovoří o další výjimce z dílny Ministerstva financí do už tak složitého daňového prostředí. Kdo by také nevyužil možnosti optimalizovat své daně? Ovšem odhadl tady stát správně možná budoucí rizika?
Odborníci potvrzují, že ve stávající podobě návrhu stravovacího paušálu může státní pokladně vzniknout grandiózní daňový problém s negativním dopadem zhruba 20 miliard korun ročně. A pokud jsme v situaci historicky nejvyššího deficitu rozpočtu státu a hlídá se každá koruna, tak je načasování MF o to víc nepochopitelné. A varováním může být třeba příklad z Maďarska, které podobný paušál zavedlo, aby po dvou letech prakticky kompletně zrušilo podporu stravování.
