Pamatujete si je? Na první pohled to byl jen další televizní pořad o jídle. Barevná studia, rychlé recepty, hosté z Hollywoodu a šéfkuchaři, kteří se před kamerou pohybovali s lehkostí popových hvězd. Když americká stanice ABC v roce 2011 spustila kulinářskou talk show The Chew, zdálo se, že našla ideální formát pro dobu, kdy se gastronomie stala součástí mainstreamové popkultury. Vaření už nebylo jen řemeslo – bylo show. Jenže...
Jenže o několik let později se The Chew stalo symbolem něčeho jiného: rozpadu mediálního obrazu slavného šéfkuchaře a odhalení problémů, které dlouho existovaly v zákulisí restaurací.
Pořad měl jednoduchý koncept. Směs vaření, rozhovorů, lifestyle segmentů a lehkého humoru. Vedle sebe zde stáli kuchaři Michael Symon, Carla Hall či mediální osobnost Clinton Kelly, ale největší hvězdou byl bezpochyby Mario Batali. V oranžových kroksích, s culíkem a energickým vystupováním se stal jedním z nejviditelnějších symbolů americké gastronomické televize. Byl restauratérem, autorem bestsellerů a mužem, který pomohl proměnit kuchaře v mediální celebrity.
Právě Bataliho pád však později otřásl nejen pořadem, ale celým obrazem moderní gastronomie.
Skandál, který změnil gastronomii
Zlom přišel v prosinci 2017, kdy server Eater publikoval investigativní článek založený na výpovědích čtyř žen, které Bataliho obvinily ze sexuálního obtěžování a nevhodného chování. Tři z nich pracovaly v jeho restauracích a popisovaly incidenty, které se podle jejich slov odehrávaly v průběhu více než dvaceti let.
Podle svědectví mělo jít o nevhodné dotýkání, sexuální narážky i fyzické incidenty v pracovním prostředí. Některé ženy uváděly, že se obávaly na chování upozornit, protože Batali byl jednou z nejvlivnějších osobností v oboru.
Batali reagoval veřejnou omluvou. Přiznal, že „velká část popsaného chování odpovídá způsobu, jakým se v minulosti choval“ a převzal za něj odpovědnost.
Reakce médií i byznysu byla okamžitá. Televize ABC nejprve požádala Bataliho, aby z pořadu odstoupil, a po interním přezkoumání obvinění s ním definitivně ukončila spolupráci.
Následky se rychle rozšířily i mimo televizní studio. Batali oznámil, že se stahuje z každodenního řízení svého restaurantního impéria a jeho obchodní partneři začali postupně rušit spolupráci.
Problém větší než jeden šéfkuchař
To, co následovalo, ukázalo hlubší problém, než jen skandál jedné mediální osobnosti. Investigativní reportáže začaly odhalovat kulturu, která v některých restauracích dlouhodobě panovala. Bývalí zaměstnanci Bataliho podniků popisovali prostředí, které označovali jako „boys’ club“ – svět silných restauratérů, pozdních večírků a hierarchických vztahů, v němž bylo obtížné otevřeně mluvit o nevhodném chování.
Podle výpovědí zaměstnanců se stížnosti často neřešily, protože lidé se obávali profesních následků. V oboru, kde reputace a osobní kontakty rozhodují o kariéře, mohl konflikt s vlivným šéfkuchařem znamenat konec pracovních příležitostí.
Právě tato svědectví zapadla do širšího kontextu tehdy sílícího hnutí #MeToo, které začalo odhalovat podobné případy v mnoha odvětvích – od filmového průmyslu po média. Gastronomie, která dlouho fungovala na přísné hierarchii kuchyní a silných osobnostech šéfkuchařů, se najednou ocitla v centru pozornosti.
The Chew se mezitím snažil pokračovat bez své největší hvězdy. Ztráta Bataliho však byla nejen personální, ale i symbolická. Pořad byl od svého vzniku spojen právě s jeho osobností – a jeho pád změnil způsob, jakým diváci show vnímali. Sledovanost začala klesat a v roce 2018 ABC oznámila, že pořad po sedmi sezonách skončí.
Pád symbolu celebrity chef
Oficiálně šlo o programové rozhodnutí. V mediálních analýzách se však často objevovala otázka, zda by The Chew přežil, kdyby Bataliho skandál nikdy nevypukl.
Jeho kariéra přitom byla ještě o několik let dříve považována za jeden z největších úspěchů moderní gastronomie. Batali spoluvytvářel restaurace jako Babbo nebo Del Posto, pomáhal popularizovat italskou kuchyni v Americe a stal se jedním z prvních šéfkuchařů, kteří dokázali propojit restauraci, televizi a gastronomický byznys do jedné silné značky.
Po skandálu se však jeho veřejná kariéra prakticky zastavila. Postupně prodal své podíly v restauracích a jeho jméno zmizelo z většiny projektů, s nimiž bylo spojováno.
Příběh The Chew tak dnes působí téměř symbolicky. Pořad vznikl v době, kdy se kuchaři stávali rockovými hvězdami a televizní gastronomie zažívala svůj zlatý věk. Skončil ve chvíli, kdy se veřejnost začala ptát, jaké příběhy se skrývají za leskem restaurací a televizních studií.
Gastronomie byla vždy tvrdým prostředím. Kuchyně fungují na disciplíně, tlaku a silných osobnostech. Po desetiletí se právě tyto vlastnosti často zaměňovaly za charisma a autoritu. Pád jednoho z nejslavnějších televizních šéfkuchařů však ukázal, že mezi kreativní energií a zneužíváním moci existuje hranice, kterou už společnost není ochotná přehlížet.
Možná právě proto dnes příběh The Chew nepůsobí jen jako epizoda z historie televizní gastronomie. Je spíš připomínkou momentu, kdy se kulinářský svět poprvé musel podívat sám na sebe – a přiznat si, že za obrazem mediálního úspěchu se někdy skrývá kultura, kterou je potřeba změnit.
