Na oběd do Vídně? Labstelle v centru metropole je hodně dobrou gastronomickou destinací

Na oběd do Vídně? Labstelle v centru metropole je hodně dobrou gastronomickou destinací

Ján Chovanec Ján Chovanec foto: se svolením Labstelle.at a VisitChef.com

Výjimečné jídlo za rozumnou cenu, tedy Bib Gourmand – tím přesně se může vídeňský podnik Labstelle pochlubit. Takovou definici splňuje více než no důsledku. Vlastně jde ještě i malinko dál.

Labstelle je laboratoř plná lokálních surovin nebo těch, které se dají dovézt z krátké vzdálenosti. Alespoň tak se to píše na webu restaurace. O tom, kdo by mohl být pokusným králíkem, tam ovšem není ani zmínka. Radši. Labstelle je z pohledu hosta elegantním prostorem - chytře působící restaurací se skvělým servisem i jídlem. Labstelle je bez nadsázky restaurací, kam by si mnozí mohli zajít pro inspiraci velikosti středně velkého podniku, klidně už označeného jako Bib Gourmand. Labstelle je zhruba tři minuty chůze od Stephansplatz.

Zvedáme kotvy a odjíždíme z Prahy. Rezervace je hotová předem. Pro jistotu. Totiž po zkušenostech s rezervováním vídeňských jednohvězd na začátku ledna je zřejmé, že je fajn být připraven. Jeden ze dvou majitelů Labstelle rezervaci potvrzuje v podstatě okamžitě navzdory tomu, že mu mail píšeme v půl desáté večer. Mimochodem, oba majitelé – mladí muži – jsou i v čase obědů v restauraci přítomni, sice nepracují jako kuchaři nebo číšníci, ale jsou tu, mluví s hosty, reprezentují podnik, dělají mu „tu“ atmosféru. A vypadá to, že znají hodně hostů, kteří tu právě obědvají, osobně. Zřejmě stálí návštěvníci, kteří se do Labstelle v jistém rytmu vrací.

A není divu. V centru Vídně, v podniku, který doporučuje průvodce MICHELIN Guide, si dáte dvouchodový oběd za 16 euro ve veggie verzi a za 18 euro s masem či rybou, dle denní nabídky. Třetí chod je za příplatek 4 eura. Rádi si připlatíme.

Dá se předpokládat, že i mnoho domorodců bude mít Labstelle za svoji byznys jídelnu. Prostor je dostatečně reprezentativní, stoly jsou založené chytře a nevtíravě, s restaurací se díky tomu všemu může jednoduše ztotožnit širší portfolio různých sociálních vrstev.

Když se zvednete ze židle a půjdete se přepudrovat, po levici máte šanci nahlédnout do kuchyně. Ale jenom tak trochu. Kuchaři vám ukážou finish na talířích, zbytek zůstává skryt. Kuchyně tu ustoupila potřebám většího počtu židlí pro hosty. Nicméně nemůžete říct, že byste do ní nenahlédli. Objednáváme veggie obědovou verzi i oběd s masem.

Nejdříve nám na stole přistane malý bochník domácího kváskového chleba s kouskem másla vyšlehaného ze zakysané smetany. K tomu sklenička bublinek… No, musí to být! Předkrmy představují dokonale nadrobno nasekaný hovězí tatarák a snad ještě dokonalejší dýňový mousse, k němu nakyselo nakládané plátky dýně a čerstvý salát polníček. Náš oběd tedy začíná skutečně lahodnými texturami. U vína zůstáváme u lehkých, nekomplikovaných záležitostí. Mimochodem, mousse místní kuchyni jde a na našich talířích se objeví v rámci tohoto oběda ještě jednou.

Hlavním pokrmům vévodí v jednom případě kuřecí prso, k němu zeleninové pyré; v oleji nakládaná kapie a popkorn jídlo příjemně ozvláštňují. Ovšem to jsme ještě neochutnali veggie verzi – řepné rizoto se sýrem a špenátem. Opět dokonalé. Krémovitost, chuť, jednoduchá prezentace. Není co dodat. V kuchyni za závěsem rozhodně vědí, co dělají. Číšník je u našeho stolu co pár minut, nabízí různé druhy vín, ptá se na dojmy, dokonce je u vás ihned, jakmile si kýchnete, a nabídne kapesník!

Celkově skvělý dojem završí dezerty. Švestkový koláč s marcipánovou zmrzlinou a – opět mousse. Tentokrát z bílé čokolády, s nakládanou hruškou a ořechy. Jak jednoduché a jak skvělé! Chuťové kombinace, poměry ingrediencí a vlastně i ten zmiňovaný prostý plating. Jsme na obědě uprostřed Vídně, ve skvělém moderním podniku, za nemnoho peněz, dostali si nás, kam potřebovali, přitom odcházíme spokojeni. Absolutně. Absolutně?!

Ok, tak co vytknout? Chybí lžíce! Většina ze servírovaných věcí by se dala perfektně vychutnat právě tímto nástrojem, a proto chybí hodně. Její absence nekoresponduje s dokonalou pozorností a více než nadstandardním servisem ze strany personálu, který bychom doporučili ke studiu mnoha kolegům z gastra. Měli jsme si o tu lžíci říct, což je tedy tak trochu i naše chyba. A trochu zamrzí otlučený talíř. Není to zas tak hipster podnik, aby si to mohl dovolit…

Necháváme lžíci lžící a jedním okem už pokukujeme vedle. Mimo restauraci a přední bar je Labstelle, tedy ten zmíněný labák, také brandem, který prodává různé své polotovary – polévky, omáčky na těstoviny nebo třeba houskový knedlík. Ale je toho mnohem více. Třeba tekuté desinfekční mýdlo na ruce. Taky pod vlastní značkou. Prodají vám víno, jídlo, drogerii… Je to fakt zajímavá kombinace sortimentu, kterou se majitelům podařilo celkem logicky nabalit na servírovanou kuchyni. Má to styl, má to myšlenku a je to přesně natolik moderní, aby to vyhovovalo masám.

Navíc. Labstelle bude určitě moc fajn místem i pro bohatost snídaní, dobrou kávu a nepochybně se sem vyplatí zajít si na večeři. Máme za sebou oběd a odcházíme ve víře, že tu nejsme naposledy.

Ti, kdo znají Hestona Blumenthala, nepochybně tuší, co je v nové dubajské restauraci čeká. Excentrický britský šéfkuchař, který se stal televizní superstar, je známý svými divokými (a někdy i...
První sérii seriálu Medvěd jsme popsali jako "inspirativní spojení krásného gurmánského filmu a delirické sondy do světa provinční gastronomie“. Ve druhé sérii zůstávají některé věci stejné:...
Pod tíhou všeobecného nadšení, že se v Praze otevřelo konečně nové "Króčko", jsme neodolali a podlehli tlaku marketingu, který má tato zavedená gastronomická skupina dotažený k dokonalosti. S...
Název podniku nejenže odpovídá svému umístění, adresou také navazuje na letitou tradici honitby Gold Eck. Ta byla zachycena na mapách už v 18. století. Nachází se prostě v rohu. Celé jihozápadní...
Rodinné drama Medvěd je jedním z nejlepších filmových počinů z prostředí profesionální kuchyně poslední dekády. Osmidílný originální seriál z produkce FX/Hulu, který sleduje talentovaného,...
Jde o úplně jiný styl, než jaký tu před lety předváděli Pavel Býček nebo Roman Paulus. Ale to neznamená, že je to špatně.
Stejně jako špičková zážitková restaurace Hawthorne, kde se odehrává většina děje, je i tato brutální filmová alegorie na elitářství (čti třídní boj) a myšlenkové pochody těch nejlepších šéfkuchařů...
Prší a venku se setmělo, tato recenze bude krátká, punk sushi se nám zachtělo, bratříčku, za vším, co jsi doteď znal, jsi právě zavřel vrátka.
Vítejte u jednoho z nejslavnějších šéfkuchařů na světě! Vinný lístek zde rozpláče i dospělého muže, jachtu můžete zakotvit před hotelem a vyjet do lobby přímo z přístavu výtahem. Formulí by to sem...