Pivo jako ionťák pro sportovce?

Pivo jako ionťák pro sportovce?

autor: Petr Králík foto: Archiv redakce

Kolik je pravdy na často slýchaném názoru, že je pivo nejlepší iontový či regenerační nápoj po sportu? A je pivo vůbec pro sportovce dobré?

Otázka by možná měla znít přesněji – obsahuje pivo dostatečné množství živin a vitamínů, aby mohlo nahradit kvalitní nápoje určené sportovcům? Odpověď je jednoduchá. Rozhodně ne.

Základní surovinou pro výrobu piva je sladovnický ječmen. Jeden z problémů při současných postupech výroby piva je, že kvalitní ječmen bývá nahrazován jinými obilovinami, v horších případech pak přímo cukrem, kterým výrobci urychlují procesy. Další důležitou surovinou je chmel. Zde je potřeba vzít v potaz poměr, kterým výrobci piva nahrazují kvalitní chmel za ten méně kvalitní, nebo dokonce za pouhý derivát importovaný ze zahraničí (zejména z Číny).

Při výrobě piva se samozřejmě příliš nehledí na zachování výživových hodnot, prioritou je totiž výsledná chuť. Důsledkem toho tedy je, že spousta kvalitních látek během procesu skončí v odpadu. To platí především pro vyvařený slad (mláto), nebo pivovarské kvasnice. Pokud porovnáme výživové hodnoty třeba samotného ječmene jako základní suroviny a výsledného piva (přepočtené na 100 g vs. 1 l), uvidíme výrazné odlišnosti. Bohužel v neprospěch piva.

Není nijak těžké porovnat si ztrátu minerálů a vitamínů sportovce pocením při sportovním výkonu (např. z minerálů je to sodík až 1000 mg, draslík 300 mg, vápník 30 mg) s udávaným složením piva. Je potom naprosto jasné, že pivo nemůže ani zdaleka ztrátu doplnit. Na rozdíl od iontových nápojů.

To co je však na pivu škodlivé, je alkohol, který je bez nadsázky řečeno jedem pro tělo. Funkcí jater je mimo jiné odbourávání nevhodných látek z našeho organismu. A to přednostně před jinými procesy našeho těla. Jedno pivo krátce po sportovním výkonu má za následek pozastavení a odložení veškerých procesů nutných pro regeneraci. Tím zásadním je takzvané glykogenové okno, kdy dochází k nejefektivnějšímu ukládání sacharidů do vyčerpaných glykogenových zásob. Tento proces trvá zhruba do dvou hodin po výkonu. A protože průměrný dospělý muž je schopen odbourat půllitr piva za více než dvě hodiny (cca 7,5 g alkoholu za hodinu), veškerá regenerace je tak neefektivní, respektive nevýznamná. Navíc je potřeba si uvědomit, že s narůstajícím množstvím půllitrů piv se doba odbourání samozřejmě prodlužuje a tedy i oddaluje anabolický proces regenerace.

Opomenout nelze ani další fakt – pivo je močopudné. A to je v kontrastu s potřebou tekutiny bezprostředně po sportovním výkonu doplňovat, a ne je odvádět. Tedy další významná nevýhoda pro „zrzka”.

Pivo po sportovním výkonu jistě lze pít, význam to má ale maximálně společenský. Po stránce výživové nám pivo nic moc důležitého nedodá, zejména pak v porovnání s iontovým nápojem. Bez přehánění lze říct, že nám pivo ihned po sportovním výkonu škodí. Klidně si ho s přáteli dejte, ale minimálně dvě hodiny po výkonu. Do té doby se raději soustřeďte na tolik potřebné doplnění ztracených tekutin, vitamínů, minerálů a aminokyselin.

Přihlásit se k odběru newsletteru

Chcete dostávat pravidelně exkluzivní obsah přímo do vaší emailové schránky?
Odesláním formuláře souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Prosím, povolte javascriptu odeslat tento formulář