Opakované virózy či alergie dělají ze života peklo. Poslední možností těch, kterým nezabírají standardní kúry, mohou být tradiční recepty z Dálného východu. Oblibu získávají hlavně sibiřské adaptogeny. Zvyšují odolnost při nemoci, zranění i únavě už čtyři tisíce let.
Ženšen, reishi, kustovnice či exotické druhy bazalky. To jsou jen některé z bylin a hub, které patří mezi tzv. adaptogeny čili látky, díky kterým se organizmus přizpůsobí změněným podmínkám: nemoci, zranění, ale třeba také splínu či vyčerpání. Adaptogeny udržují rovnováhu hormonů a stabilitu vnitřního prostředí organizmu. Původní obyvatelé Sibiře, starověcí Tunguzové, je používají jako léčebné a šamanské rostliny již čtvrté milénium.
Adaptogenům se říká též biostimulátory, harmonizátory či tonika a mnohé z nich jsou využívány tradiční čínskou medicínou nebo v indické ajurvédě. Terapeutické účinky adaptogenů však dobře zná a oceňuje i západní medicína a farmacie.
„Adaptogeny zvyšují všeobecnou odolnost a výkonnost organizmu, která je mu přirozená, bez toho, aby se do něj musely vnášet jiné látky. Umožňují lépe odolávat stresům, vznikajícím následkem zvýšených nároků na psychický a fyzický výkon nebo vlivem nepříznivých podmínek,“ vysvětluje farmaceut PharmDr. Richard Pfleger a dodává: „Rostoucí počet poznatků umožňuje využívat adaptogeny při léčbě, která byla dosud vyhrazena pouze léčivům.“
Fyzická i duševní rovnováha
Termín „adaptogeny“ vytvořil ruský toxikolog Nikolaj Lazarev a popsal je jako produkty, které musejí zvyšovat odolnost organizmu proti nepříznivým vlivům díky široké škále fyzikálních, chemických a biochemických faktorů, aniž zároveň nepříznivě působí na fyziologické funkce organizmu. Patrně nejznámějším adaptogenem je u nás reishi čili lesklokorka leská.
„Je považována za "královnu léčivých hub", protože obsahuje obrovské množství účinných látek. Příznivě působí na činnost nejdůležitějších orgánů těla - srdce, sleziny, plic, ledvin a jater,“ říká MUDr. Dagmar Komárková, vedoucí lékařka kliniky Inspirita. „Výzkum prokázal, že reishi podporuje protivirovou imunitu hlavně proti chřipce, herpetickým onemocněním a infekční mononukleóze. Její protialergické a protizánětlivé účinky ocení nemocní s astmatem a chronickými plicními chorobami. Regeneruje poškozené jaterní buňky, detoxikuje organizmus a zbavuje ho škodlivých látek.“
Méně známá je například klanopraška čínská čili schizandra, jež se v Česku pěstuje hlavně na okrasu. Její adaptogeny zvané schizandriny však přispívají k obnově fyzické i duševní rovnováhy. Sibiřský ženšen neboli eleuterokok ostnitý má kořeny a listy, obsahující např. pryskyřice, flavonoidy, sacharidy a polysarachidy, velké množství draslíku, fosforu a vápníku.
„Podporuje činnost srdce, stabilizuje krevní tlak a mimořádně příznivě působí na činnost ženských pohlavních orgánů,“ uvádí MUDr. Komárková. Rhodiola čili rozchodnice růžová je v Česku považována za kriticky ohroženou, neboť zde byla masově sbírána, a působí blahodárně na snížení duševní únavy.
Žádoucí je synergie
Trendem ve využití adaptogenů je dnes synergie. Izolované působení jednotlivých adaptogenů má povzbuzující účinek, ale současným působením více rostlin či hub se efekt násobí. Optimální kombinace látek by měla harmonizovat tělesnou i duševní rovinu. Důležitý je podle odborníků nejen znásobený účinek, ale také vyváženost, kterou představuje například produktová řada Eskeri. Ta se zaměřuje právě na synergické působení adaptogenů. V kombinaci reishi, schizandry, eleuterokoku a rhodioly, obohacené o zinek, se jednotlivé složky vzájemně doplňují tak, aby působily na podporu imunity a psychické pohody.
