Fish and Chips: nečekaný příběh britské kultovní pochoutky

Fish and Chips: nečekaný příběh britské kultovní pochoutky

Michal Günsberger Michal Günsberger foto: Archiv redakce

Pro mnohé je jedním z nejtradičnějších britských pokrmů, základním kamenem, který si po celá desetiletí udržuje svou popularitu, geniální kombinace obalovaných ryb a hranolků.

A to potvrdily i výsledky nedávné ankety o nejoblíbenější jídlo s sebou ve Velké Británii. Kultovní pilíř, synonymum pro prázdniny u moře, páteční noční vycházky, součást každé politické kampaně a oblíbené jídlo jeho veličenstva královny. Více než pětina britské populace se hrdě přiznává, že si na tuto nezdravou pochoutku zajde pravidelně jednou týdně.

Ryba obalovaná v těstíčku je dokonce zmiňována již roku 1839 v knize Charlese Dickense "Oliver Twist", ve které autor popisuje ulici plnou krámků a obchod se smaženými rybami.

Co jste ale určitě netušili je fakt, že jídlo bylo vytvořeno díky kulinářským dovednostem židovských imigrantů, kteří prchali z kontinentální Evropy na Britské ostrovy, kde našli svůj nový domov.

Kde se vzala židovská tradice ryb obalovaných v těstíčku?

Než doputovala tato rafinovaná a přitom velmi jednoduchá úprava ryb na Britské ostrovy, jednalo se o běžnou součást jídelníčků židovských komunit ve Španělsku, Portugalsku a Nizozemí. Jídlo se připravovalo především v pátek, před začátkem šábesu (židovský svátek, který začíná každý pátek s východem první hvězdy, a během kterého se nesmí manipulovat s ohněm, resp. elektřinou, ani jinak pracovat).

Ryby se připravily a bylo možné je za studena konzumovat i druhý den, kdy svátek končí opět s východem první hvězdy. Má to svou logiku, když vám náboženství zakazuje vařit v sobotu, je třeba si vyrobit něco k jídlu už v pátek.  

Pro Židy, kteří uprchli kvůli pronásledování ze strany inkvizice v 16. století z Portugalska do Anglie, tak tvořilo tradiční jídlo nedílnou součást identity a současně bylo pojítkem k náboženským zvykům jejich původní vlasti.

Kdy se tedy dostal tento pokrm do Anglie?

První zmínky o tomto pokrmu můžeme nalézt již v 16. století, což znamená, že jídlo se na březích Albionu konzumuje déle než 500 let.

Je tedy logické, že nezůstalo jen u domácí konzumace, ale se zvětšující se kupní silou a nárůstem židovské komunity bylo možné si rybu v těstíčku koupit i na ulici. Podle knihy „The Book of Jewish Food“ od Claudie Rodenové pojedl americký president Thomas Jefferson během návštěvy Londýna „rybu na židovský způsob“. V kuchařce z roku 1845 „Shilling cookery for people“ od Alexis Soyerové pak najdete recept, který odkazuje na úpravu ryby na „židovský způsob“.

A jak to bylo s hranolky?

To se bohužel přesně neví. S rozvojem průmyslového rybolovu se smažená ryba servírovaná v novinách, stala základním jídlem mezi dělnickou třídou v Anglii konce 19. a začátku 20. století.

Kdy byl ve Velké Británii otevřen první obchod?

Traduje se, že jeden z prvních obchodů s rybami a hranolky byl otevřen v roce 1860 ve východním Londýně židovským imigrantem Josephem Malinem. Malinův obchod byl tak populární, že zůstal otevřen déle než jedno století, až do sedmdesátých let. Jiní přisuzují prvenství Johnu Leesovi z hrabství Lancashire, který svůj dřevěný stánek ve městě Mossely ozdobil nápisem „toto je první fish and chips krám na světě“.

Za druhé světové války patřila kombinace ryby a hranolků k těm málo potravinám, které nebyly na příděl, a často se na ně stály dlouhé fronty.  

A jak se daří rybě s hranolky dnes?

S jistotou můžeme prohlásit, že skvěle. Na ostrovech naleznete více než 10 500 obchodů, které prodávají tento produkt, což je desetkrát víc, než má McDonald’s provozoven. Za rybu v těstíčku s hranolky se utratí ročně 1,2 miliardy liber a krám v Leedsu, který byl otevřen léta páně 1865, je stále v provozu. Na vás už je jen vybrat si ten správný podnik, vhodné periodikum k zabalení, a pokud budete mít chuť, napište nám tip, kam u nás dobrou Fish and chips.  

Když René Redzepi v lednu 2023 oznámil, že Noma ukončí svou dosavadní podobu a na konci roku 2024 přestane fungovat jako klasická restaurace, otřáslo to celým gastronomickým světem. Nebyl to jen...
Začíná to langošem a končí karamelem. Mezitím se v kuchyni šéfkuchaře Daniela Tilingera odehraje jeden z nejpřesnějších večerů současné středoevropské gastronomie. V restauraci ECK dnes nejde o...
Ještě před několika dny patřila kodaňská restaurace Kadeau mezi nejrespektovanější dvouhvězdičkové podniky Evropy. Dnes už je součástí absolutní světové špičky. Na slavnostním vyhlášení Michelin...
Bratislavský Mirror Bar si připisuje jedno z prvních klíčových ocenění nového evropského žebříčku Europe’s 50 Best Bars. Získal inaugurační Michter’s Art of Hospitality Award, která oceňuje...
Prague-Brno Cocktail Week letos nebyl jen o jednotlivých barech, ale o pečlivě vystavěných menu a produktech, které se v nich objevovaly v různých interpretacích. Během jedné barové tour jsme prošli...
Nejprestižnější portské víno, tedy Vintage Port už dávno není jen sladká tečka na konci večeře. V Antverpách se během jediného dne ukázalo, že může stát vedle největších vín světa – a možná má dnes...
V koktejlovém seriálu japonské legendy Nikka a magazínu VisitChef, ve kterém vybraní barmani připravují originální koktejly, dnes představujeme drink Tomáše Gawlowského z pražského Hemingway Baru....
Z původně nenápadného italského aperitiva se stal jeden z nejefektivnějších nástrojů současné gastronomie. Spritz dnes spojuje rychlost servisu, vysokou marži i jasně čitelný chuťový profil, který...
Barový svět dnes nepohání jen kreativita barmanů, ale především suroviny a schopnost pracovat s trendy dřív, než se z nich stane standard. Kdo je umí číst, získává náskok. Kdo ne, zůstává pozadu....