Fish and Chips: nečekaný příběh britské kultovní pochoutky

Fish and Chips: nečekaný příběh britské kultovní pochoutky

Michal Günsberger Michal Günsberger foto: Archiv redakce

Pro mnohé je jedním z nejtradičnějších britských pokrmů, základním kamenem, který si po celá desetiletí udržuje svou popularitu, geniální kombinace obalovaných ryb a hranolků.

A to potvrdily i výsledky nedávné ankety o nejoblíbenější jídlo s sebou ve Velké Británii. Kultovní pilíř, synonymum pro prázdniny u moře, páteční noční vycházky, součást každé politické kampaně a oblíbené jídlo jeho veličenstva královny. Více než pětina britské populace se hrdě přiznává, že si na tuto nezdravou pochoutku zajde pravidelně jednou týdně.

Ryba obalovaná v těstíčku je dokonce zmiňována již roku 1839 v knize Charlese Dickense "Oliver Twist", ve které autor popisuje ulici plnou krámků a obchod se smaženými rybami.

Co jste ale určitě netušili je fakt, že jídlo bylo vytvořeno díky kulinářským dovednostem židovských imigrantů, kteří prchali z kontinentální Evropy na Britské ostrovy, kde našli svůj nový domov.

Kde se vzala židovská tradice ryb obalovaných v těstíčku?

Než doputovala tato rafinovaná a přitom velmi jednoduchá úprava ryb na Britské ostrovy, jednalo se o běžnou součást jídelníčků židovských komunit ve Španělsku, Portugalsku a Nizozemí. Jídlo se připravovalo především v pátek, před začátkem šábesu (židovský svátek, který začíná každý pátek s východem první hvězdy, a během kterého se nesmí manipulovat s ohněm, resp. elektřinou, ani jinak pracovat).

Ryby se připravily a bylo možné je za studena konzumovat i druhý den, kdy svátek končí opět s východem první hvězdy. Má to svou logiku, když vám náboženství zakazuje vařit v sobotu, je třeba si vyrobit něco k jídlu už v pátek.  

Pro Židy, kteří uprchli kvůli pronásledování ze strany inkvizice v 16. století z Portugalska do Anglie, tak tvořilo tradiční jídlo nedílnou součást identity a současně bylo pojítkem k náboženským zvykům jejich původní vlasti.

Kdy se tedy dostal tento pokrm do Anglie?

První zmínky o tomto pokrmu můžeme nalézt již v 16. století, což znamená, že jídlo se na březích Albionu konzumuje déle než 500 let.

Je tedy logické, že nezůstalo jen u domácí konzumace, ale se zvětšující se kupní silou a nárůstem židovské komunity bylo možné si rybu v těstíčku koupit i na ulici. Podle knihy „The Book of Jewish Food“ od Claudie Rodenové pojedl americký president Thomas Jefferson během návštěvy Londýna „rybu na židovský způsob“. V kuchařce z roku 1845 „Shilling cookery for people“ od Alexis Soyerové pak najdete recept, který odkazuje na úpravu ryby na „židovský způsob“.

A jak to bylo s hranolky?

To se bohužel přesně neví. S rozvojem průmyslového rybolovu se smažená ryba servírovaná v novinách, stala základním jídlem mezi dělnickou třídou v Anglii konce 19. a začátku 20. století.

Kdy byl ve Velké Británii otevřen první obchod?

Traduje se, že jeden z prvních obchodů s rybami a hranolky byl otevřen v roce 1860 ve východním Londýně židovským imigrantem Josephem Malinem. Malinův obchod byl tak populární, že zůstal otevřen déle než jedno století, až do sedmdesátých let. Jiní přisuzují prvenství Johnu Leesovi z hrabství Lancashire, který svůj dřevěný stánek ve městě Mossely ozdobil nápisem „toto je první fish and chips krám na světě“.

Za druhé světové války patřila kombinace ryby a hranolků k těm málo potravinám, které nebyly na příděl, a často se na ně stály dlouhé fronty.  

A jak se daří rybě s hranolky dnes?

S jistotou můžeme prohlásit, že skvěle. Na ostrovech naleznete více než 10 500 obchodů, které prodávají tento produkt, což je desetkrát víc, než má McDonald’s provozoven. Za rybu v těstíčku s hranolky se utratí ročně 1,2 miliardy liber a krám v Leedsu, který byl otevřen léta páně 1865, je stále v provozu. Na vás už je jen vybrat si ten správný podnik, vhodné periodikum k zabalení, a pokud budete mít chuť, napište nám tip, kam u nás dobrou Fish and chips.  

Kdoule, která se ve své syrové podobě jen obtížně dostává na talíř, se v rukou švýcarské palírny Fassbind mění v elegantní prémiový destilát. Fassbind Vieux Quitte – Stařená Kdoule se v Česku...
Karibik se na jeden večer přestěhoval do elegantního pražského Piano Baru. Brugal zde představil novinku Colección Visionaria Edición 03 Coconut, závěrečnou edici své limitované kolekce, která...
Dobré pyré nezačíná v mixéru. Začíná na poli, u konkrétní odrůdy a ve chvíli, kdy je ovoce skutečně zralé. Francouzský Ponthier na tom postavil celý svůj byznys. Od roku 1946 hledá po světě ovoce,...
Portské už dávno nemusí čekat na konec večeře. Jeho ovocnost, struktura a přirozená sladkost z něj dělají zajímavou ingredienci pro současnou mixologii – od osvěžujících drinků s tonikem až po...
Z ulice ho velmi jednoduše přehlédnete. Uvnitř ale čeká jeden z nejzajímavějších koktejlových barů současné koktejlové Prahy. Taigen Tomáše Melzera staví na nenucené eleganci, minimalistické...
Petr Kunc popisuje léto na Salabce po svém a velmi originálně. Nové degustační menu staví na kontrastech, výrazných chutích a promyšlené práci se surovinami. Je sebevědomé, hravé a překvapivé –...
Na začátku elegantní francouzské bubliny, později starý chleba. A mezi tím rajče, jogurt, kachna, třešně, ryby, králík nebo meruňky – suroviny, které v nové degustaci pražského Reasonu Jana Horáka...
Do berlínské michelinské restaurace CODA se nechodí na dezerty. A vlastně ani na klasické degustační menu. To, co zde René Frank vytváří, je svébytný gastronomický jazyk, který stojí mimo jakékoli...
Dvanáct koktejlů, dvanáct osobních příběhů a k tomu kresby, které nevznikly v grafickém studiu, ale pod rukama samotných barmanů. Vršovický Café Bar Pilotů se v novém menu PEARLS 2026 vrací k...