Asociace provozovatelů poukázkových systémů varuje před zavedením stravovacího paušálu a nabízí řešení.
Rozhodnutí vlády zavést zaměstnanecký výdajový paušál na stravování s sebou nese množství hrozeb a rizik. Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) cítí povinnost na ně upozornit a vyzvat vládu a Poslaneckou sněmovnu, která má o návrhu v září hlasovat, aby tento návrh zvážila a přehodnotila. Reforma bude mít řadu negativních dopadů a dramaticky dopadne nejen na celý gastronomický sektor, ale nastartuje řadu nezvratných změn v oblasti zaměstnaneckého stravování.
Velké dopady pocítí restaurace, jídelny a kantýny, postižené nedávnou koronavirovou krizí. Stravovací paušál podle průzkumů sníží počty lidí, ochotných se pravidelně stravovat v restauraci. To přinese podle vyjádření restauratérů v první etapě růst cen poledních menu a následně hrozí propouštění, v horších případech zavírání některých z nich. Restaurace paušál připraví až o 35 miliard korun, které jim stravenkový byznys přináší. Ohroženo je tak až 29 tisíc pracovních míst v tomto sektoru (průzkum AMSP). Restauratéři, které živí stravování, si hrozby dobře uvědomují.
„Mám pocit, jako by vládní garnitura dlouhodobě usilovala o likvidaci malých a středních firem a podnikatelů. Podívejte se, jak na Covidu vydělali mnozí výrobci a dodavatelé levnějších potravin či potravinových náhražek. Slýchám, že v dubnu měli splněné cíle na celý rok. Protože restaurace od nich neberou, ale obchody ano. Teď byly restaurace zavřené a lidé víc nakupovali v obchodech. A když konečně otevřely, má přijít další rána v podobě paušálu,“ říká například Jakub Šenekl, majitel restaurace Prosecco v Jičíně.
Pokud tlak zaměstnanců ve firmách na to, aby dostali spíše hotové peníze než účelový příspěvek, firmy neustojí, hrozí i postupné uzavírání oblíbených firemních jídelen.
Navíc by zavedení paušálu přineslo nezvratné změny ve stravovacích návycích zaměstnanců. Lékařka a terapeutka Kateřina Cajthamlová k tomu uvedla následující: „S paušálem hrozí, že v restauracích a kantýnách zdraží jídla a lidé je přestanou pravidelně navštěvovat. Pokud by opravdu lidé přestali v týdnu obědvat, vedlo by to ke zhoršení jejich zdravotního stavu.“ Oběd by podle ní měl pokrýt cca třetinu energetické potřeby člověka za den a měl by mít více chodů. „To zajišťují restaurace a kantýny, ale ne strava donesená z domova,“ uvádí Kateřina Cajthamlová.
„Rozhodnutí vlády musíme z těchto i dalších důvodů považovat za velmi nešťastné a pevně věříme, že poslanci tento vládní návrh nakonec odmítnou, nebo zásadně přehodnotí,“ říká Miroslav Sedlák, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
Asociace je nicméně pevně přesvědčena, že existují i jiná řešení, výhodná pro všechny účastníky systému. Proto vydává prohlášení, které řešení nastiňuje a k němuž se její členové hlásí.
Patří k nim záměr plně digitalizovat stravenkové systémy za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů a obchodníků, zajištění rychlých plateb obchodníkům a zvýšení pohodlí uživatelů i ochrana skutečné funkce stravenky. Toho může být dosaženo právě digitalizací, která by umožnila nastavit jasná a kontrolovatelná pravidla útraty.
„Řadu takových návrhů a opatření, podobných těm, které provedly vlády v zemích EU, jsme v minulých letech i v období posledního roku opakovaně přednesli ministerstvu financí i oborovým organizacím, například Svazu obchodu a cestovního ruchu,“ říká Miroslav Sedlák, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
Namísto podrobení těchto návrhů věcné analýze a detailního zpracování jejich přínosů pro českou ekonomiku pokračuje snaha ministryně financí prosadit unikátní podobu peněžního benefitu, tedy optimalizovaného příjmu zaměstnance do daňového řádu.
„Nejen jako provozovatelé systémů benefitů, ale také jako zodpovědní zaměstnavatelé motivující své zaměstnance ke zdravému a vyváženému způsobu života, s tímto návrhem nesouhlasíme,“ uzavírá Miroslav Sedlák.
Zdroj: Tisková zpráva
