Málokterá vína fungují v horkých letních měsících tak dobře, jako právě ta ze slavného vinařského regionu Champagne. Šťavnatá, řízná kyselinka a specifická mineralita, dané zdejším unikátním podložím, ale i vytrvalost a zároveň jemnost bublinek šampaňských vín jsou tím nejlepším možným letním osvěžením.
V létě frčí rosé!
Je to tak, spotřeba rosé champagne každoročně s nástupem prvních letních dnů prudce stoupá. Primární ovocná aromatika těchto vín jde perfektně ruku v ruce i s tím, co nám právě dozrává na zahrádkách a v lesích. Jahody, maliny, třešně, rybíz, to vše můžeme ve vůni i v chuti růžových šampaňských vín velmi lehce rozpoznat. Navíc si spolu ovoce a růžové champagne rozumí výborně i v rámci foodpairingu. Můžete to vyzkoušet sami, ať už na závěr menu ve vaší oblíbené restauraci k ovocnému dezertu nebo jen tak doma na zahradě s miskou čerstvě nasbíraných jahod, malin či třešní.
V Champagne se růžová vína připravují dvěma způsoby. U nás se častěji setkáte s rosé champagne připraveným metodou assemblage neboli mísením. Do hotového základního vína se jednoduše ještě před lahvováním a následnou druhotnou fermentací přimíchá trochu „coteaux champenois rouge“, tedy lokálního, tichého červeného vína z odrůd Pinot Noir nebo Meunier. Touto metodou se připravují růžová šampaňská převážně ve velkých vyhlášených šampaňských domech. Je to metoda, která se dá zvládnout konstantně i v rámci větších objemů produkce. Jejím výsledkem jsou jemná, svěží, ovocná a elegantní vína, nejčastěji s lehce narůžovělou (lososovou) barvou, s aromatikou citrusů a čerstvého lesního ovoce. Při slepých degustacích z černých sklenic jsou častokrát zaměňována s "blanc de noirs", jelikož z hlediska vůní i chutí v nich opravdu obvykle nebývá až tak veliký rozdíl. Jsou to velmi dobře pitelná, nenáročná vína k osvěžení během dne, nad nimiž nemusíme příliš dumat. Výjimkou v této kategorii budou růžová prestige cuvée, která naopak trochu více naší pozornosti potřebují a hlavně si ji opravdu zaslouží!
Druhou metodou, kterou v Champagne používají k přípravě rosé, je tzv. metoda "saignée" neboli "krvácení". Jedná se o maceraci moštu na slupkách z tmavých odrůd Pinot Noir nebo Meunier (případně jejich kombinaci). Zmíněná macerace může trvat několik hodin, ale i několik dní, navíc v různých podmínkách a médiích z různých materiálů, což má za následek ohromnou diverzitu vůní, chutí, textury a intenzity. Můžete tak narazit na Rosé de Saignée takřka nerozeznatelnou od Rosé d´Assemblage, ale také na v podstatě "červená šampaňská" vína s překvapující hloubkou, texturou a ohromnou porcí taninů. Takováto vína jsou samozřejmě daleko sofistikovanější a tím pádem tvořená i pro náročnější klientelu z řad milovníků vína, kteří už nabyli větší degustační zkušenosti. Zároveň takováto vína perfektně vyniknou v kombinaci s jídlem. Vzpomeňte si na to schválně během večerního grilování, myslím, že budete opravdu ohromeni.
Blanc de blancs
Dalším typem šampaňských, které nás v létě zaručeně osvěží, jsou champagne "blanc de blancs" neboli vína připravená pouze z bílých odrůd. Samozřejmě nejčastěji se v této kategorii potkáte s čistým Chardonnay, není to však pravidlem. V Champagne se pěstuje a k výrobě vín s označením Champagne na etiketě se smí použít celkem 7 odrůd révy vinné. Dvě tmavé (Pinot Noir a Meunier) a pět bílých (Chardonnay, Pinot Blanc, Pinot Gris, Arbane a Petit Meslier). Blanc de blancs z Champagne tedy může být připraveno z kterékoli ze zmíněných pěti bílých odrůd či jejich vzájemných kombinací. U nás se právě kategorie blanc de blancs těší ohromné popularitě. Mnozí zdejší milovníci šampaňského ji řadí neprávem o něco výše než tradiční cuvée vícero různých odrůd či champagne blanc de noirs (champagne vyrobené pouze z tmavých odrůd).
Blanc de blancs z Champagne jsou nejčastěji řízná, svěží, suchá vína s až elektrizující kyselinou. V mladých blanc de blancs rozpoznáte nejčastěji čerstvé citrusové plody jako citron, limeta, bergamot a bílý grep, dále bílé květy jasmínu, akátu a zimolezu, z domácího ovoce čerstvá zelená jablka, hrušky, meruňky, z berries pak bílý rybíz a angrešt, z tropického ovoce dominují mučenka, mango a ananas. Mineralita je v tomto případě nejčastěji smetanově krémová. Ve starších blanc de blancs se tyto tóny koncentrují a nazrávají – aroma čerstvého ovoce se mění na ovoce kandované, kompotované, nebo marmelády, čerstvé květy na ty sušené a med, čerstvá smetana na slané máslo, to celé doplňují včelí plástve a čerstvé briošky. Výraznou kyselinu si však blanc de blancs z Champagne drží po dekády.
Jaké champagne a k čemu si jej nalít
V horkém letním dni lépe zafungují – osvěží a nakopnou – mladá, říznější a přímočařejší blanc de blancs, připravená v nerezových tancích nebo v opravdu starých dubových sudech. V rámci foodpairingu se skvěle hodí primárně k sea-foodu a rybám, ale vlastně i k jemnému bílému masu obecně. Večer bych naopak volil lehce nazrálejší blanc de blancs a nebo taková, která byla vynifikována v méně použitých sudech barrique, které víno doplnily alespoň částečně o své specifické aroma. Na papíře bláznivě a až nedůstojně se jevící kombinace opečeného špekáčku s chlebem a hořčicí a Le Bateau 2012 Blanc de Blancs Grand Cru od Adriena Dhondta se ukázala jako naprosto geniální! Naopak opravdu stará blanc de blancs (1990 a starší) bych si raději ponechal až na podzimní sezonu.
Co se týče tradičních cuvée, tedy směsí několika různých odrůd i ročníků, pak by vaše volba měla padnout na mladší vína s menším podílem rezervních vín… Z kategorie blanc de noirs bych doporučil spíše ta postavená na Meunieru. Meunier je totiž „nejovocnější“ odrůdou ze všech v Champagne pěstovaných, navíc se díky své schopnosti rychleji nazrávat stává dříve přístupnějším k pití.
Na každý pád, mé doporučení výše neberte prosím jako dogma, přes které nejede vlak. Každému z nás bude vyhovovat něco jiného a tak je to v pořádku. Ochutnávejte, experimentujte, posouvejte si své obzory dál, zkrátka pijte champagne!
Na vaše zdraví a na brzké shledání se skleničkou v ruce!
