Dan Tabery: Headhunting v gastronomii zůstal podobný. Pandemie ho nezměnila

Dan Tabery: Headhunting v gastronomii zůstal podobný. Pandemie ho nezměnila

autor: Red. foto: Archiv Debaras.cz

„Reakcí na nabídky práce je o trochu méně anebo nejsou skoro žádné, ale je to pro nás v podstatě zanedbatelné. Musíme brát v potaz, že třeba před devíti lety bylo mnohem méně provozů,“ říká headhunter pro gastronomické provozy a hotely, majitel personální agentury Debaras.cz, Dan Tabery.

Agentury, jako je například Debaras.cz, která už více než deset let dodává zaměstnance především do hotelů vyšší úrovně a spřízněných gastronomických provozů, by se měly co nejrychleji zorientovat v nové situaci, kterou gastronomickému sektoru nechtěně přinesla pandemie a s ní spojený lockdown. Dle slov Dana Taberyho ale aktuální stav zas tak pozměněný není. „Mezi zaměstnáváním v hotelnictví a v běžné kamenné restauraci je velký rozdíl především ve vyplácení. Aktuálně se plánuje otevření několika velkých hotelů, kterých je Debaras.cz partnerem. Sám jsem zvědavý, jaké podmínky potencionálním zaměstnancům nastaví,“ říká majitel agentury hned v úvodu.

Headhunting je nekončící proces

„Spousta lidí si během pandemie našla práci v jiných oborech, ale už se vracejí,“ míní Tabery. „Chybí jim gastro, vidí, že se situace nějak vyvíjí, vidí nějakou počáteční stabilitu, pomalu se vrací zpátky. Z pohledu headhuntingu se na pracovním trhu vyčistilo jádro potencionálních zaměstnanců, kteří dělají tuto práci, protože je baví nebo z toho důvodu, že nechtějí dělat něco jiného. A ten zbytek se do gastra nevrátí proto, že jim je zrovna teď dobře v jiné práci, případně je jim jedno, kde pracují.“

Zvenčí by se mohlo zdát, že je v gastru, co se týče zaměstnanců, situace nestálá, snad i chaotická, ale v každém případě neveselá. Podle majitele agentury Debaras.cz zas tak zle není a podobný stav se dal očekávat.

„Z našeho pohledu se v této době nabírá dobře, protože když máte kandidáta na nějakou pozici v gastronomii nebo hotelnictví, tak je to kandidát, který má zájem jít do nové výzvy, chce se vrátit zpátky, a vy víte, že tu práci má rád a chce ji dělat.“ Headhunter tedy v těžších časech nachází na stavu pracovního trhu něco pozitivního.

 „Tohle se děje v podstatě ve všech oborech. Všichni říkají, že je stále méně lidí, že je to stále horší. Ono to ale spíše není lepší. Nezměnilo se totiž nic a jednoduše se na pracovním trhu za poslední roky neobjevila skupina volných lidí, kteří sedí doma a na internetu odpovídají na nabídky práce. To se nestalo. Dlouhé roky je přece ve všech oborech nezaměstnanost téměř nulová, zbytek jsou lidé, kteří třeba pracují mimo systém, nebo jsou trvale nezaměstnatelní, třeba ze zdravotních důvodů.“

Dan Tabery poukazuje uprostřed rozhovoru na dozvuky tzv. Velké recese, dopadající na velkou nezaměstnanost, ta šla prudce nahoru a o zaměstnance nouze nebyla snad v žádném oboru. „Od té doby už ale uběhlo 12 let a zkuste si spočítat, kolik se od té doby otevřelo nových hotelů a gastronomických podniků. Jenom v Čechách. Lidé vyučeni v oboru, ani kompletní pracovní síla v gastronomii nerostla stejně rychle, ani co do velikosti, jako rostly ty nové podniky.“

Jak tedy funguje headhunting v gastronomii? Je praxe podobná jako v jiných oborech? Je zde totiž možnost pozorování v reálném čase, případně možnost kontaktu mimo počáteční mailové a telefonické oťukávání se před první schůzkou.

„Zaměstnavatelé si pochopitelně stěžují, že je těžké zaměstnance najít, ale pořád jsou. Pro mě, jako pro headhuntera, je to ale velmi podobné. Je to vlastně nekonečný proces stálého nabírání a vyhledávání vhodných kandidátů. Stejně, jako před několika lety i dnes jdu do restaurace, sleduji například číšníka, který svou práci dělá dobře, a nakonec se ho zeptám, jestli by o někom nevěděl, nebo jestli on sám nehledá novou pracovní příležitost.“

Nicméně se ozývá spousta zaměstnavatelů, ať už gastronomických sítí nebo přímo provozovatelů jednotlivých restaurací, kteří marně hledají kuchaře či číšníky, případně personál pro další pozice. Jeden příklad za všechny – když jsme před několika týdny v L´Fleur baru mluvil s tamním principálem Milošem Danihelkou, jeho počty byly jasné. „Má nás být devět a jsme jenom čtyři. A není možné sehnat adekvátního barmana pro náš bar,“ konstatoval Miloš. Jednou větou se dá vlastně popsat problém gastronomie jako nedostatek personálu a velká poptávka po těchto službách ze strany zákazníka.

„Jsou barmani, které vychovali špičkové bary právě typu L´Fleur, a ti následně odešli a otevřeli někde další bary. Navíc si třeba vzali i někoho s sebou, ale další kluci na jejich místa ještě nedorostli. To znamená, že si šéfbarmani budou muset opět část personálu vychovat,“ domnívá se Tabery.

Co tedy může udělat provozovatel podniku jinak, aby získal nové zaměstnance? „Tak to je hodně zajímavá otázka. Myslím, že to mnohokrát není o nastavení podmínek. Důležitá je třeba i adresa. Z naší zkušeností vím, že v Čechách dlouhé roky lidé nejsou ochotni cestovat za prací. Já kuchaře nedostanu do práce na Stodůlkách, když bydlí v Počernicích. Mimo to stále více hledají u zaměstnavatele větší množství volného času,“ dodává šéf agentury Debaras.cz

…a možná přijdou i Indonésané

A právě zde narážíme na zcela novou, i když zatím malou, vlnu pracovní síly. Totiž léta zaměstnávalo gastro pracovní sílu z Ukrajiny. Od pomocných prací v kuchyni až po různé pozice v hotelnictví. Mnohokrát, především ze začátku, nežádali tak vysoké platy jako našinec, byli odolnější, ochotnější věnovat více hodin. „Ukrajinky byly ochotné pracovat klidně více než 300 hodin měsíčně, dnes už nechtějí. Jsou unavené, nemají to zapotřebí a chtějí například dva dny v týdnu úplné volno, o což by vás ještě před několika lety nikdo nepožádal.“

Debaras.cz pracuje se zahraničními agenturami, které pro něj připravují zaměstnance do hotelnictví z Indonésie. Dle slov šéfa agentury jsou velmi vhodní zaměstnanci pro náš trh. Navíc jsou všeobecně pracovitější a povahou vřelejší, než třeba potencionální pracovníci z Filipín. Agentura má klienty v Rakousku, Německu, v Dubaji, ke kterým prostřednictvím Debaras.cz putují noví zaměstnanci. Mnohokrát právě z této, pro nás orientální “hospitality” krajiny.

„V tuto chvíli je Indonésie stále silně postižena pandemií, je tam zavřena většina špičkových hotelů, nejsou schopni svým zaměstnancům zajistit dostatek práce, takže máme aktuálně umístit sous-chefa z pětihvězdičkového hotelu a letitou praxí, který ovšem ve svém domovském podniku dostane maximálně šest směn do měsíce a tak je ochoten vycestovat za prací klidně na dva roky třeba do České republiky.“

V českém hotelnictví je historicky několik málo lidí, třeba právě z této oblasti, kteří pracují většinou v housekeepingu, ale Debaras.cz se s potencionálními uchazeči z Indonésie zaměřuje na obsazování vyšších pozic. Tomu odpovídá i servis agentury. Zajišťuje pracovní nabídku, legální vstup na český či jiný pracovní trh, letenku, pojištění i dokumenty pro ambasádu. „Máme dokonce i kolegyni, která indonésky mluví, protože tam několik let žila,“ usmívá se Dan Tabery. „Pro mě osobně je to velká výzva, několik měsíců jsem strávil právě v Indonésii a vyhledával jsem vhodné kandidáty. Naším plánem a cílem je do konce roku dvakrát měsíčně prosadit na evropském pracovním trhu skupinu kolem deseti profesionálů ať už v hotelnictví, nebo gastrosegmentu.“

Přihlásit se k odběru newsletteru

Chcete dostávat pravidelně exkluzivní obsah přímo do vaší emailové schránky?
Odesláním formuláře souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů.

Prosím, povolte javascriptu odeslat tento formulář