Česko si užívá ultra prémiový gin! Krása ročních období, jak zní v překladu název ginu KI NO BI, nastavuje v České republice zcela nové standardy kvality i chuťových rozměrů, kterých se dá prostřednictvím takového destilátu dosáhnout.
Komplexnost a řemeslo, inspirace japonskými tradicemi a tamní nezaměnitelné suroviny. KI NO BI představuje i v tak silném segmentu, jakým gin v České republice jistě je, nový a výrazný produkt, který je určitě hoden dalšího následování. Od destilace, přes míchání až po ruční lahvování, probíhá ve starobylém japonském Kjótu výroba ultra prémiového ginu. Právě město Kjóto, jeho historie, život v něm i blízkost starobylých manufaktur, kde jsou po stovky let rozvíjena tradiční japonská řemesla, jako je výroba delikátních látek pro kimona, keramika a porcelán, saké či ruční tisk, jsou inspirací a nedílnou součástí každé láhve KI NO BI. Klíčová je blízkost nejenom k tradici a řemeslu, ale také k lokálním surovinám, které jsou pro výrobu ginu využívány. Ať už je to voda z Fushimi, domoviny některých z nejlepších japonských varen saké založených v této oblasti pro měkkost a vysokou kvalitu zdejší vody; nebo obrovské množství lokálně pěstovaných ingrediencí, jako jsou yuzu, sansho pepř či legendární čaje z Uji.
Umami z rýžového destilátu
„Je to poprvé, co se u výroby nepoužije obilný či melasový destilát. Už jenom tím, že se KI NO BI vyrábí na základě rýžového destilátu, který mu do chuťového profilu přidává chuť umami, se tento japonský unikát řadí do kategorie ultra prémiových produktů,“ vysvětluje Jiří Richter, Gin Ambassador společnosti Pernod-Ricard, která gin KI NO BI do České republiky dováží. „Nehledě na to, jak komplikovaným a přísně dodržovaným výrobním procesem se tento gin vyrábí,“ dodává.
Gin je vyráběn za pomoci obzvláště složité metody výroby a jeho jedinečnost spočívá v kombinaci mistrovského osvojení umění destilace a prastarého umění míchání jednotlivých botanicals. Celkem 11 těchto rostlinných složek je rozděleno do šesti různých kategorií: základní, citrusy, čaj, byliny, koření a květiny a ovoce. Každá kategorie je nejdříve samostatně macerována ve zmíněném rýžovém destilátu a destilována. Tento destilát se používá téměř jako další botanical. I když je technicky neutrální, má jemnou a až vanilkově sladkou chuť. Primárním důvodem pro jeho použití je struktura podobná páté chuti umami. Jednotlivé destiláty jsou následně míchány dohromady tak, aby se zvýraznily a harmonizovaly jejich chutě a bylo dosaženo perfektní rovnováhy. Takto komplikovaný, vysoce sofistikovaný proces výroby ginu je poměrně neobvyklý a oproti klasické výrobě je náročnější na úsilí a čas. I tam se samozřejmě odráží jeho prémiový profil, síla 45,7 % a cena.
„KI NO BI je perfektní pro popíjení v čisté formě, což se u ginů u nás zatím moc nenosí. Chuť je vrstevnatá a chuťová paleta široká, díky harmonii všech vstupů krásně zakulacená. Je to gin, který lze i díky designu obalu skvěle použít jako luxusní dárek, nebo pozornost pro znalce ginu. Oceníte spousty přidaných hodnot od výroby, přes degustování až po míchání KI NO BI v klasických koktejlech, které pro něj taky doporučuji,“ dodává Gin Ambassador Pernod-Ricard.
Lokální japonské botanicals
Samotné botanicals jsou pro KI NO BI sbírány ručně a pečlivě vybírány tak, aby se jednotlivé složky rozvíjely a vzájemně doplňovaly. Pokud je to možné, pocházejí z lokálních zdrojů, ať už z Prefektury Kjóto či z jiných částí Japonska.
Základní skupinu samozřejmě vede jalovec, který je pro tento gin nositelem vůně borovice a pryskyřice, dále kořen Orris a cypřišek Hinoki. Tyto přísady tvoří více než polovinu všech rostlinných látek a vytváří základní chuťovou strukturu. Citrusovou složku tvoří citron a Yuzu, japonské citrusové ovoce, které po destilaci dodává ginu výrazné citrusové tóny, připomínající mandarinku, pomerančový květ a sladké amalfské citróny. Pro čajovou složku je využíván výjimečně kvalitní čaj gyokuro z provincie Uji. Právě tento zelený čaj je jakýmsi prostředníkem, který všechny další botanicals spolu propojuje a harmonizuje jejich aroma. Navíc ginu dodává nádech čerstvě posekané trávy a jemných květin.
Složku koření pak reprezentuje předem naložený zázvor, květinovou a ovocnou esenci ginu KI NO BI propůjčují bylinka perila křovitá (Red Shiso) a bambus. Poslední, bylinná složka zahrnuje japonský zelený pepř sansho s výrazným orientálním aroma, jehož kořeněné vlastnosti se projevují zejména v závěru ginu. Využívány jsou i kinome, listy rostliny sansho, které zmírňují výraznost pepře a dodávají chuti komplexnost.
„Z tohoto množství botanicals a jejich kombinace právě vychází název KI NO BI, tedy čtvero ročních období. Jednotlivé složky totiž pokrývají tamní celoroční úrodu,“ říká Jiří Richter.
Samotná zmíněná láhev KI NO BI je vyráběna na zakázku v Sakai Glass, rodinné firmě založené v roce 1906, proslulé svým tradičním přístupem, nejvyšší kvalitou a smyslem pro detail. Design láhve je inspirovaný originálním vzorem Edo, ten pochází z nejstaršího karakami ateliéru Kira Karacho, založeného v Kjótu v roce 1624. Jedná se o druh tisku na japonsky ruční papír Washi pomocí desek z magnoliového dřeva s ručně vyřezávanými vzory. Vzor použitý na láhev KI NO BI je ze začátku 17. století a vyobrazuje bobule a ovoce v odkazu na botanicals ginu. I ten, osazený v elegantním tvaru láhve, doplňuje komplexní myšlenku výjimečného ultra prémiového destilátu na našem trhu.
Komerční sdělení
