V létě „frčí rosé“ – dokončení článku o růžových šampaňských vínech od Miloše Danihelky.
Dokončení článku o růžových šampaňských vínech.
Je libo krvácení?
Druhou metodou, jak lze v regionu Champagne připravit růžový sekt je metoda „saignée,“ neboli krvácení. Ta spočívá v několikahodinové, až dokonce několikadenní maceraci slupek tmavých odrůd Pinot Noir a Meunier (ve výjimečných případech i jakýchkoli směsí tamějších bílých a tmavých odrůd) v moštu z nich vylisovaného. Tmavé odrůdy musí být v „Rosé de Saignée“ zastoupeny vždy, protože je apelací zakázáno používat k jejich přípravě rmut tvořený pouze bílými odrůdami. Jedná se tedy o jakousi „mezifázi“ při přípravě vín červených, která se v regionu Champagne historicky vyráběla, a samozřejmě se pomocí různých macerací připravují růžová vína také po celém světě. Macerace zde může probíhat různě dlouho, v různých podmínkách a mediích z různých materiálů, což má za následek ohromnou diverzitu vůní, chutí, textury a intenzity.
Můžete tak narazit na „Rosé de Saignée“ velmi jemná a lehká, takřka nerozeznatelná od „Rosé d´Assemblage“, ale i na v podstatě „červená šampaňská vína“ s překvapující hloubkou, texturou a ohromnou porcí taninů. Vylisovaný mošt nebo v některých případech i mladé „víno“ se dále školí a nechává zrát v nádobách z různých materiálů – dřevěné sudy (nejčastěji barrique z Burgundska), tanky z nerezavějící oceli, smaltované tanky, terakotové a hliněné amfory, betonové, laminátové či plastové nádoby.
Hotová vína se při lahvování doplní o tirážní likér, který nastartuje druhotnou fermentaci v láhvi, a dále pak vše probíhá stejně jako v případě bílých šampaňských vín. Rosé de saignée jsou šumivá vína, kterými se nemusíte bát doprovodit i plnější pokrmy z tmavých mas či pokrmy s intenzívnějšími chutěmi. Plnější rosé de saignée určitě nadchnou spíše milovníky červených vín. Většinou bývají připravována v malých šaržích z nejlepších hroznů konkrétních vinic a málokdy se v tomto případě různá vína z různých poloh a ročníků smíchávají dohromady. Rosé de Saignée je primárně doménou samotných vinařů, tedy producentů „pěstitelské champagne“. V sortimentu Grande Margues de Champagne se s nimi potkáme zcela výjimečně.
Jediný velký šampaňský dům, který své základní rosé připravuje metodou Saignée, je Laurent-Perrier. Neročníkové rosé de saignée naleznete i v nabídce domu Drappier, který ale produkuje ještě další dvě různá růžová šampaňská vína v daleko větších šaržích.
…a „ročníkovky“
Z ročníkových rosé a Prestige Cuvée Rosé připravovaných metodou Saignée ve velkých prestižních šampaňských domech můžeme jmenovat „Cuvée Femme Rosé“ z domu Duval-Leroy, „Clos des Goisses Juste Rosé“ od Philipponnat, „Rosé Romance“ a „Rosé 4 Nuits“ od vynikajícího Philippe Bruna z vinařství Roger Brun a samozřejmě historicky největšího „specialistu“ na rosé de saignée v regionu Champagne, dům Leclerc Briant. Jejich "Rubis de Noirs 2006" bylo macerováno na slupkách více než šest dní a opravdu byste jej mezi růžová šampaňská vína po ochutnání naslepo nezařadili. Ochutnat ho můžete třeba v La Degustation Bourgeoise Boheme nebo ve Zdeněk´s Oysters Baru. Určitě si k němu ale nezapomeňte nechat doporučit i nějaký doprovod z fantastických kuchyní obou podniků.
Za zmínku určitě stojí, že historicky první Cristal Rosé 1974 byl taktéž připravený metodou saignée.
Z rosé de saignée produkovaných přímo pěstiteli je velmi těžké vybrat jen několik. Z těch lehčích a jemnějších, postavených na Pinot Noir, bych určitě doporučil sametové „Le Mont de Fer Millésime“ od držitele titulu nejlepšího vinaře v Champagne za rok 2017, mladičkého a neskutečně talentovaného Adriena Dhondta z vinařství Dhondt-Grellet, neuvěřitelné „Le Creux d´Enfer“ od hvězdy regionu Champagne Cédrica Boucharda z Roses de Jeanne, nebo „Rosé de Maceration“ z top poloh vyhlášené obce Mareuil-sur-Ay od Fabrice Pouillona.
Z „tělnatějších“ rosé de saignée postavených na Pinot Noir bych doporučil „Les Maillons Rosé de Saignée“ od mého oblíbence Oliviera Collina z vinařství Ulysse Collin, obě rosé de saignée z rukou Marca Augustina, tedy „O2 Rosé“ a „Gaia Rosé“, dále „Saignée de Sorbée“ od biodynamické legendy Bertranda Gautherota z Vouette et Sorbée nebo „Bistrotage Rosé“ od Charlese Dufoura.
Skvělými jemnějšími rosé de saignée postavenými na Meunieru jsou „Infusion Meunier Millésime“ od Jean-Marc Seleque, „les Beaudiers“ od Laherte Fréres nebo „Rosé de Saignée“ od Christophe Mignon.
Z těch tělnatějších „mlynářek“ bych určitě zmínil „Rubis de la Dune Millésime“ a „L´Écorche de la Genette Millésime“ od Vincenta Charlota a nebo „La Rue des Noyers Rosé de Saignée“ od Benoit Déhu.
Na každý pád upozorňuji, že se v tomto případě nejedná o lehká, nenáročná rosé na popíjení jen tak u bazénu, ale o složitější a náročnější vína, k jejichž pochopení je potřeba už mít trochu více degustačních zkušeností.
„Save water – drink champagne“ a "na šuměnou“ brzy třeba u nás v L´Fleur Baru!
