Paříž gastrotrip část 3.: Restaurant A.T.

Paříž gastrotrip část 3.: Restaurant A.T.

Miloš Kalerta Miloš Kalerta foto: se svolením Atsushitanaka.com

Restaurace pana Atsushiho Tanaky jakoby se trochu vzpírala zavedeným představám o pařížské restauraci a on sám mi přijde jako „enfant terrible“ pařížské restaurační scény. Tanaka je tak nějak přehlížený a adorovaný zároveň. Zdá se vám to jako zvláštní představení? Ano, to je!

Je to zároveň naprostý a ultimátní minimalista, jeho talíře mohou působit moc jednoduše až primitivně! Ale je tam jedno velké „ale", a víte jak to s „ale“ bývá – co je řečeno před tím, se nepočítá.

Tedy jeho talíře při bližším pohledu a ochutnání vůbec nepůsobí jednoduše, ale naopak neskutečně propracovaně a s velkou uměleckou duší. Doteď si pamatuji, jak Lukáš Vegricht psal kdysi nějaký post, že talíř od Atsushiho Tanaky považuje dost možná za nejhezčí naservírované jídlo vůbec, což Zdeněk Pohlreich rozporoval. Původně jsem do A.T. ani jít neplánoval, ale nakonec jsem si to v Paříži o den prodloužil a zrovna v ten den bylo (jako jediný den v měsíci) volno. Neváhal jsem tedy a rezervaci potvrdil.

Ani jsem moc netušil, co vlastně čekat. Věděl jsem například, že je Japonec, který ale zároveň říká, že japonská jídla nevaří a má blíž k Francii a Skandinávii. Skladba jeho jídel mi podle fotek tak nějak spojovala víc témat dohromady. Jenže Atsushi říká, že nevaří nic japonského, ani španělského, ani francouzského, ani severského! Vytvořil totiž něco jako svůj vlastní vesmír, ve kterém se snaží spojovat to nejlepší ze všech světů, navíc propojené s minimalistickým vzhledem a také designem talířů. A když je dotazován na určení stylu jeho kuchyně, jednoduše odpovídá větou: „To je nemožné“.

Zní vám to spíš jako jít na výstavu a ne do restaurace? Nejste úplně daleko od pravdy, Pierre Gagnaire o Atsushim dokonce řekl, že je „Picasso francouzské gastronomie“, byť Atsushi se vážně snaží nezapadnout do žádného šuplíku. Osobně se mi to moc líbí a musím říct, že po večeři u něj mě i zpětně v mysli fascinuje, jak lehce a zároveň skvěle pracuje s tím vším dohromady. S ingrediencemi, chutěmi, strukturou, designem talířů a tak podobně. Nevzpomínám si teď zrovna na nikoho, kdo by to měl takto vychytané. Opravdu!

To tedy bylo posezení v restauraci A.T. A musím přiznat, že mě to dostalo hodně. Když pominu super design talířů a chodů, tak i chuť byla neskutečně koncentrovaná, skoro až výbušná a jednoduše úžasná. Dobře, asi u žádného chodu jsem zasněně nezavřel oči jako v KEI, ale jinak to byl velký nášup. A co víc! Celé čtrnáctichodové menu stojí v porovnání s dvěma předchozími restauracemi nejméně (vlastně přesně) polovinu. Mimo to je také tamní atmosféra nejvíc uvolněná. Trochu to tu připomíná hipsterská místa v Karlíně, jen bez hipsterů a s kvalitním, inovativním a svébytným, originálním jídlem. Za mě rozhodně ten nejlepší poměr cena-výkon, a když se ve vzpomínkách odhlédnu zpět, jako první mi asi naskočí právě A.T, byť i KEI (ta hlavně) a David Toutain tam jsou a vždycky budou.

Restaurace A.T. je v zásadě obyčejné a skromné, ale zároveň i neopakovatelné místo, jehož unikátnost garantuje osoba pana Atushiho Tanaky. Klobouk dolů!

Zdroj: www.kalerta.com

 

 

S populárním seriálem z prostředí gastronomie se to má asi jako s medvědy na Slovensku. Státní mafie rozkládá zemi a motivuje medvědy, aby odváděli pozornost veřejnosti. Náš Medvěd odvádí zase perfektní kamerou a zvukem pozornost od zcela prázdného obsahu, který nelze než protrpět. S výjimkou dvou epizod.
Třešničkou gastrotripu do New Yorku je rozhodně tento kulinářský chrám. Na newyorské adrese 11 Madison Avenue už od roku 1998 sídlí oceňovaný podnik Eleven Madison Park, který nepřestává udivovat....
Ti, kdo znají Hestona Blumenthala, nepochybně tuší, co je v nové dubajské restauraci čeká. Excentrický britský šéfkuchař, který se stal televizní superstar, je známý svými divokými (a někdy i...
První sérii seriálu Medvěd jsme popsali jako "inspirativní spojení krásného gurmánského filmu a delirické sondy do světa provinční gastronomie“. Ve druhé sérii zůstávají některé věci stejné:...
Pod tíhou všeobecného nadšení, že se v Praze otevřelo konečně nové "Króčko", jsme neodolali a podlehli tlaku marketingu, který má tato zavedená gastronomická skupina dotažený k dokonalosti. S...
Název podniku nejenže odpovídá svému umístění, adresou také navazuje na letitou tradici honitby Gold Eck. Ta byla zachycena na mapách už v 18. století. Nachází se prostě v rohu. Celé jihozápadní...
Rodinné drama Medvěd je jedním z nejlepších filmových počinů z prostředí profesionální kuchyně poslední dekády. Osmidílný originální seriál z produkce FX/Hulu, který sleduje talentovaného,...
Jde o úplně jiný styl, než jaký tu před lety předváděli Pavel Býček nebo Roman Paulus. Ale to neznamená, že je to špatně.
Stejně jako špičková zážitková restaurace Hawthorne, kde se odehrává většina děje, je i tato brutální filmová alegorie na elitářství (čti třídní boj) a myšlenkové pochody těch nejlepších šéfkuchařů...
Prší a venku se setmělo, tato recenze bude krátká, punk sushi se nám zachtělo, bratříčku, za vším, co jsi doteď znal, jsi právě zavřel vrátka.