Dieta vs. redukce váhy – v čem je rozdíl? A co obezita? Jak správně redukovat váhu, aby tělo dostalo zabrat po zdravotní stránce co nejméně ?
Dieta dle wikipedie znamená „řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle”. Můžeme ji tedy chápat jako striktní úpravu jídelníčku, nejčastěji vynecháním určitého druhu potravin a to ze zdravotních důvodů. Správně je totiž dieta určena především nemocným lidem, nikoli lidem toužícím po hubnutí. V případě zdravého člověka, který chce zhubnout, tedy redukovat váhu, není dieta na místě. V takovém případě jde o úpravu stravovacího režimu, změnu zažitých stereotypů a především o celkovou změnu životního stylu. Pokud se tedy někdo rozhodne zhubnout, je nezbytně nutné nejprve si uvědomit, že jde o trvalou změnu, víceméně až do konce života. V opačném případě velmi pravděpodobně nastane jo-jo efekt, tedy návrat k předchozímu stavu – a to v lepším případě. Jo-jo efekt je často nevyhnutelným důsledkem drastických diet postavených na nízkém příjmu potravin (energie).
Jestliže držíte tzv. dietu, která vám nevyhovuje, těšíte se na její konec a na to, až se budete moc pořádně najíst, rozhodně není něco v pořádku. Nic naplat, hubnutí je běh na dlouhou trať a s tím se musíte smířit. Tak to prostě je a tečka. Hubnutí musí být pomalé a řízené. Nelze zhubnout 20 kg za měsíc, aniž by se dříve či později dostavil jo-jo efekt. Při redukci váhy, která je pomalá (a správná), budete více v pohodě, nebudete mít neustálý hlad a chutě na vše, co kde uvidíte, a hlavně budete mít dostatek energie na každodenní běžné činnosti, ale i na zvýšený pohyb, tedy energický výdej. Zvýšený pohyb je při hubnutí totiž nutností, bez které to prostě nejde.
Dieta (ta zdravotní) nezřídka může znamenat zákaz určité potraviny či skupiny potravin. V případě redukce neexistuje striktní zákaz, že bychom si už nikdy nesměli konkrétní potravinu (druh potravin) dát.
Obezita a fobie z jídla
Je obezita nemoc? Nebo spíše příčina řady jiných nemocí? Obezitu lze poměrně snadno nechat přerůst do stádia, kdy jejím vlivem odstartují další choroby, např. vysoký krevní tlak, diabetes, ale i problémy s pohybovým aparátem. Z tohoto pohledu je tedy obezita spíše jen jakýsi startér, příčina. Obezita ale může být vnímána také jako nemoc, avšak jako nemoc psychická. Problém obezity není v genetice, na kterou se leckdo často vymlouvá (samozřejmě i genetika někdy sehraje podstatnou roli), ale ve způsobech stravování a především v životním stylu.
Fobie z jídla – člověk, který znovu a znovu volí nevhodné a nefunkční hubnoucí režimy, se postupně s každým dalším neúspěchem dostává do stavu, kdy se bojí každého sousta. Toto je častý krok, který nastává po jo-jo efektu. Znovu a znovu nepovedený pokus o hubnutí vytváří falešný pocit, že dotyčný vlastně nemůže skoro nic jíst. Začne si hlídat každé sousto, dostaví se výčitky po některých jídlech a postupně se vytváří fobie. Situace může snadno přerůst do stavu, kdy místo dietologa je na místě navštívit psychologa. Ten, kdo chce hubnout, musí mít na paměti, že se nemusí jídla bát. Bez jídla nelze žít! Spíše je třeba se zaměřit na jeho kvalitu než na množství soust.
